Moje dcerka Klárka /23.února měla 2 roky/ se snaží neustále svlékat a zpátky oblékat, to by jí šlo. Boty si už taky obuje, záleží samozřejmě jaké. Do botasek se ne a ne vsoukat. Barevné kostky postaví krásně na sebe a když se jí zeptám, kde má třeba kostku modrou, tak na ni ukáže. Dokáže zařadit i tvary do kostky a poskládat malé puzzle. Ale s řečí je to strašné. Umí všeho všudy tak 20 slov a o skloňování a celých vět raději nemluvím. Její základní slova jsou mama, táta, baba, deda a starší sestra Míšu říci neumí. Pak jsou to takový fuj, au, je,kojo atd. Nevím, jsem z toho trošku špatná. Každý večer si spolu čteme krtečka a píší všude, že když se dítěti čte, brzy mluví. U nás je to asi jinak.
Předchozí