No to jsme se tedy sešly...jedna životem zkrouhlejší než druhá!(Zase to nemyslím až tak tragicky - spíš to konstatuji!)
No tím spíš věřím, že se teď budeme mít báječně!
Máme ty svý mužský (Evča už o jednoho víc..!) a věřím, že teď když přijdou ti naši mimískové, tak bude všechno mnohem, mnohem hezčí!
Musím sama přiznat, že když odplula ta hlavní vlna strachu - tedy teď, když už se mi brouček/beruška hlásí téměř nepřetržitě - tak si to asi všecko dvojnásob užívám!
Takže pořád platí, že Gabče držím palečky a už se těším, jak nám budeš hlásit pokroky na váze i v bříšku!
(Včera jsme my prosím měli 153 tepů ze minutu - my jsme totiž rejdílek a tak jsme pořád uhnaný!:o))

Tak frčím něco pozřít - jinak se zase začně mimísek hlásit o potravu vytrvalými kopanci...

Pápá

Petra