Přidat odpověď
Ackoliv jsem pracovala 5 let jako sestra nikdy jsem nepiochopila, proc se ve zdravotnictvi jednu dobu( za totality) tolik darilo hulvatskym krutym a nevychovanym furiim. Nechapu proc by zena, ktera ceka dite/zvlast to prvni/)by mela byt servavana, melo by s ni byt jednano hrube a melo by dochazet k pripadum, ktere jsou tu popisovany. Je pravda, ze porod i pres to, ze se pro laika zda znacne drasticky, vetsinou rodicka i dite prekonaji bez ujmy. Ale to neni duvod privodit matce psychicke trauma, takze se mnohem vic nez porodu boji porodnich asistentek a ostatniho persolanu. To snad neni nutne. Jiste, pokud prilis podleha strachu a mohla by sobe nebo diteti ublizit, je na miste ji uklidnit, ale rozhodne ne servat, ale davat ji v teto situaci najevo svou nadrazenost, je uz primo patologicke. Jak jsem uz psala byla jsem na nekolika operacich a ruzne bolestivych zakrocich, k nezdvorilostem stran sestrer nedochazelo, naopak treba sestry na JIPce byly velice mile a prijemne, takze skutecne nechapu, proc se ten pristup u porodu lisi. Jak jsem uz psala, v obou pripadech, jak jako pacientka, tak jako rodicka, je zena bezbranna, vydesena a potrebuje pomoc, ale proc je v nekterych porodnicich pristup tak neprofesionalni to tedy skutecne nechapu.
Předchozí