Vim, ze na tuhle porodnici jsou tady velmi ruznorode reakce, takze bych chtela napsat svoji zkusenost, cimz nejlip podekuju. Mala se narodila 29.9. prave tam. Porod jsem mela velice pohodovy a do porodnice jsem nechvatala, prakticky celou prvni dobu porodni jsem stravila v klidu doma a na balonu, hlavne proto, ze mi bolesti nijak hrozne nepripadaly a nevidela jsem duvod proc do nemocnice spechat. Vzbudila jsem se ve trictvrte na dve s tim, ze tohle vypada na porod, a do peti hodin jsme byli na kontrakcich po deseti minutach. Spat se samozrejme nedalo, vleze ty bolesti byly dost neprijemne, na balonu a v houpacim kresle to bylo fajn. V pul seste jsem vzbudila muze, ze se pomalu vypravime, jeste jsem si asi hodinu polezela ve vane a vyjeli jsme. Do porodnice jsme prijeli se stahy asi po peti minutach, coz mi pripadlo akorat, bylo to chvilku pred sedmou hodinou. Byla jsem rada, ze tam nikoho zbytecne neprudim v noci a musim rict, ze mi pak porodni asistentka podekovala za ohleduplnost.:)) Nevim proc, doma bylo lip, tak kam u prvniho porodu spechat. Dostalo se mi tedy mileho prijeti, doktor me prohlidl a zkonstatoval, ze jsem otevrena a muzem jit rovnou na sal, za chvilicku ze bude mimi na svete. Porodopis jsme vyplnovali z rychliku, vetsinu udaju vytahl z manzela behem pripravy. Holeni ani sprchu jsem neresila, byla jsem pripravena z domova (coz sestricka taky ocenila), prinesla jsem si Yal, ale sestricka mi ho vymlouvala, ze jednak neni ani moc treba a taky ze neni cas. Nakonec mi ho na me prani zavedla (neni proc se bat, neni to skoro citit), ale zabrat uz nestacil hnali me na sal. Na sale mi pustili vodu, cimz zesilily kontrakce na hranici unosnosti, nastesti to byly jen dva stahy, pak jsem zacala tlacit. Druha doba byla narocnejsi, mam ze sportu velmi pevne panevni dno a nemohla jsem dostat malou ven, trvalo to skoro dve hodiny a byla to fakt drina.
Vsechno ale probihalo ve velke pohode za uzasne podpory vsech kolem, coz jsem zpetne nechapala vzhledem k tomu, ze tam rodily dalsi snad tri maminky a vedle me probihal cisar. Nicmene celou dobu se mnou byl manzel, lekar, ke kteremu jsem chodila cele tehotenstvi stal vedle me, ale nezasahoval, nebylo potreba, spis jsem ho asi strasne pokopala, kdyz jsem se o nej zapirala. Porodni asistentka me taky neopoustela, moc me povzbuzovala a pomahala, radila s dychanim a nakonec me ukecala (ja nechtela) k polze vklece, kdy jsem byla zavesena na ni a muzovi, protoze vpolosede bych asi rodila jeste ted.
Na konci se me dokonce nekdo ptal, jestli nemam nic proti nastrihu, takze rozhodne to neprobihalo automaticky, ale u me nebylo co resit, mala by proste neprosla bez uhony, to bylo jasny i mne, museli me fiknout poradne. Bylo to citit, ale nijak to nebolelo, stejne tak nasledne siti. Malou mi hned pak prilozili na bricho, pak sla s tatinkem na osetreni a pak nas vsechny nechali dve hodky na sale odpocivat. Mezitim tam zasla detska lekarka, ktera mi ukazala, jak malou prilozit k prsu.
Ze vsech kolem sebe jsem mela opravdu bajecny pocit, ze jsou to jak dokonali profesionalove, tak empaticti lide a az zas vyrazim rodit, tak jedine k Apolinari. Nasla by se snad jen jedina vec, ktera me trochu deptala, a to, ze na sale jsou boxy, oddelene slabou stenou, takze vse slysite a ja asi nemela stesti na sousedky, protoze slyset ty vykriky utrpeni od ostatnich mi chvilemi pripadalo horsi nez ty bolesti.
Pobyt na sestinedeli byl uz standardne nemocnicni, pripadal mi horsi nez porod, ale ne vinou personalu, proste ty nemocnice nemusim kdyz neumiram. Pece tam byla taky fajn a kdyz tak ctu stiznosti na jidlo, tak mne tam docela chutnalo, samozrejme v mezich moznosti.:)