Je takováhla blbost ještě vůbec možná?
Proboha čemu říkáš"porodit přirozeně"?Porodit přirozeně je podle mého názoru doma,bez lékařských zásahů.No jestli to zvládneš,možná budeš pro někoho frajerka a můžeš se poplácat po rameni...ale většina rodiček si je vědoma,že i naprosto bezproblémové těhotenství,kdy přišla ženská na sál přímo z horské tůry,se může ošklivě zvrtnout během pár vteřin a matce i dítěti může jít o život a kdyby nebyla možnost např.okamžitého císařského řezu,tak je po nich..
Ale co,přirozeně se dají i natáhnout bačkory..a to je teprve "vodvaz",panečku!
Rodila jsem před 7 lety(bylo mi 22let),porodnici jsem si vybírat mohla jak jsem chtěla,stejně by mi to k ničemu moc nebylo,jelikož se vyskytly problémy a nakonec rozhodnutí viselo na posádce sanitky..porod trval 36hodin(bez epidurálu)-bolesti byly ošklivé,počítala jsem s tím-neotvírala jsem se..

Neřvala jsem,neprosila jsem(možná jsem měla)..narazila jsem za tři směny i na dvě nány(dnes už si nepamatuju ani jejich obličeje) a když jsem dostávala klystýr,tak si přišla uklidová četa dát do skřínky fidlátka(dva byli chlapi),no a podobné veselé historky bych ještě mohla přidat.
Ale co-at si jiné zařvou-je prokázáno,že vydaný zvuk při fyzické námaze sílu znásobí a prodlouží.
Také jsem se setkala s tím,že sestra mi nadávala,že při kontrakcích nespím,apod-neohradila jsem se,stejně jako jsem se neohradila v X dalších případech,ačkoliv jsem v běžném životě velmi samostatný a bojovný jedinec,již od školky jsem bojovala proti"autoritám"a i s vědomím trestu jsem se zastávala těch slabších a zakřiknutých,notýsek vždy rudě popsaný za drzost a nerespektování příkazů
...najednou to nešlo..prostě to nebylo možné..jako bych ztratila hlas..(jak se podobně stalo Katce)
Kamarád,gynekolog mi po letech vysvětlil,že ženy se dostávají do jakéhosi tranzu,posunutého stavu vědomí,kdy jsou v uplně jiném světě,takže malovat si,že budu praktická,skvělá a užasná,když jsem taková v práci,je naprostá naivita.
Byla jsem přes všechny kurzy a tuny literatury vyjukaná malá holka neschopna říct á ani bé.Měla jsem strach o život svýho syna a prostě jsem najednou nebyla bojovná a dělala jsem co mi říkali,že je dobré pro něj..v pohodě už jsem stejně nebyla.
pak jsem ztratila i sílu-a to si představte již po 12 ti hodinách bez jídla a pití a 24 hodin bez spánku(začalo to totiž odpoledne předchozí den)-jsem to ale špatná matka-nic nevydržím,snad bych raději neměla mít děti-nejsem připravena a to čekám za tři měsíce dvojčata!Opovážlivost..
Toto vše nepíši kvůli sobě,já už zapomněla
takže to shrnu:Při porodu není vždy možné hopsat na míči ve sprše a smát se tomu s partnerem ruku v ruce jako z reklamy na životní pojištění,není zdaleka vždy možné zvolit polohu jakou chceme,jsou situace,kdy se nebudete moci hnout a pište si,že situace,kdy matka leží na sále,má v každé ruce jinou kapačku a přes břicho monitor je skutečná(já ji zažila)
Porod je vypjatá situace a ne každý ji může mít pod kontrolou.
Oponovat indiánkami,černoškami z kmene Masajů,apod je velmi romantické a někomu dodá pocitu síly,ale ráda bych upozornila na to,že mortalita jak žen tak novorozenců je také velmi vysoká(a to jsou opravdové ženy,ne jako my tady vyrostlé na éčkách a bojící se studené sprchy) a ještě nedávno se říkalo,že těhotná si nosí smrt za pasem.
Ne nejsem ten typ,co si bere prášek-u mě doma ibáč nenajdete,ráda piji bylinky,ba co víc,sbírám si je,nemarodila jsem spoustu let,ne proto,že bych nic nechytla,ale proto,že jsem "musela" do práce a ted až půjdu rodit dvojčata,předem budu hlásit,že nechci nic,co by oblblo mou mysl-ale epidurálu se zřejmě nevyhnu,ačkoliv ho nechci a bojím se ho.
V případě dvojčat je totiž podáván kvůli uvolnění a rychlejšímu porodu-a to nejen u nich-existuje spousta důvodů proč se podává,zdaleka ne jen na popud"neodvážných"matek.
A budu ráda,když vůbec porodím normálně jak to má frčet,protože u dvojek se většinou rodí císařem a velmi málokdy v termínu.Budu ráda,kyž je donosím tak,abysme nemuseli být dlouho v nemocnici.
Polohu si nebudu moci vybrat vůbec a zkušenosti s mono porodem jsou mi k ničemu,stejně jako s mono těhotenstvím-je to jako čekat a rodit jiný živočišný druh-nic neplatí.
Milé hrdinky,profi rodičky,lze vám jen závidět,jak super jste zvládli bolesti bez ztráty květinky a ještě zatočili s personálem,kterému jste dali lekci z morálky,jistě svou odvahou oblažujete příbuzenstvo na rodiných oslavách..ale ženství není o tom osočovat jiné ženy,že nejsou tak skvělé a dokonalé jako vy,ale umět je povzbudit a držet spolu,umět jim poradit přesto,že se cítíte jako super ženy.Povyšování se jedné ženy nad druhou a její odsuzování smrdí komplexy a z těch nic dobrého nevzejde.
Co třeba nabídnout ženě,která má trauma,at už skutečně měla hrozný porod,či je citlivější utěchu a radu jak na to příště?Třeba přímo říci:řekni tohle a tohle?Tak reaguj když po tobě chce někdo toto?třeba je některá hysterka..fajn,víme,jsou takové,nejčastěji ty,které měly vcelku rychlý a bezproblémový porod..no a co?Tak to jim budeme závidět a cpát jim,že kdo nerodil X hodin a netrpěl jako ten dobytek neví co je rodit?Komu tím kdo pomůže?Nevím,jestli se masíruje ženské ego více mírou utrpení u porodu anebo vysazováním na nočník...