Pepo, tvůj příběh je opravdu smutný, tím spíš, že zřejmě jsi opravdu táta na pravém místě a dle všeho schopnější postarat se o své děti lépe než jejich matka. Něco podobného právě prožívá jeden můj kamarád - také se mu manželka zbláznila do přítele a odstěhovala se od něj i se synkem. Je to asi ten problém, že ženy si nedokážou jen tak "odskočit" na nějaký vedlejšák jako chlapi, ale pokud už k něčemu dojde, absolutně se zamilují a bourají pak za sebou všechny mosty. Kolikrát zjistí svoji chybu, až když je pozdě. Ovšem mohu ti říci jednu věc, kterou mi řekl kamarád právník v souvislosti s příběhem mého kamaráda a jeho manželky, a sice to, že pokud za trvání manželství jeden z rodičů někam odveze děti bez souhlasu toho druhého, jedná se o právně kvalifikovaný únos se všemi jeho důsledky. Zdá se mi, že tvoje žena předem počítá s tím, že tě svým chováním zastraší, protože nebudeš schopný si zjistit svá práva. Dle mého názoru ale zákon jednoznačně stojí na tvojí straně. Chtělo by to jednak co nejdříve získat zaměstnání, potom svědky, kteří ti potvrdí veškeré její excesy (nevydávej se už na jakákoliv jednání s ní beze svědků) a potom si třeba vypůjčit peníze a sehnat si právníka, ovšem, jak řekla moje kamarádka, právníka "hajzla", který půjde bez skrupulí proti všem a bude hájit jen a pouze tvoje zájmy. Pokud si seženeš práci, věřím, že máš dost velkou šanci děti získat, pokud budeš schopný dokázat vše, co jsi tady napsal a pokud si tvoje žena nesežene právníka ještě většího hajzla. Jinak co se týče dětí - pokud jsi pro ně byl dobrý táta, zcela určitě na tebe nemůžou jen tak zapomenout a zcela určitě pro ně není situace vůbec lehká. A nejspíš ani nebude - kolo soudních tahanic se jich bude týkat také. Ujasni si hlavně, jestli o ně opravdu za každou cenu stojíš a pokud ano, tak začni bojovat! Držím ti moc palce, Šárka