Ahojky všem,
musím se podělit o svůj zážitek v této porodnici, jinak mi to zkrátka nedá!!
Filípka jsem přenášela týden a tak mě primář hospitalizoval 21.9. k nim na oddělení s tím, že mi hned ráno zavedou tabletku na vyvolání porodu, ale ať moc nepočítám s tím, že by mi hned ta první tableta zabrala, jelikož na prvorodičky zabírá ve většině případů až ta druhá podaná další den. No a tak jsem ráno nastoupila. Službu měla paní doktorka Kuklová, se kterou jsem měla zkušenosti už z poradny a byla jsem s ní velmi spokojená, je hodná, všechno se snaží vysvětlit přesně tak jak to je a hlavně má lidský ženský přístup. Ta se rozhodla, že mi odloupne hlenovou zátku a když by to nezabralo, tak mi další den zavedou tabletku na vyvolání. Po té mě sestra odvedla na pokoj, kde ležela holčina taky na vyvolání a ten den už dostala ale svou druhou tabletu, tak se prý můžeme předhánět která z nás bude dřív rodit. :-) Celý den se nic nedělo, pomalu mi hl.z. odcházela, ale jen po malých částech a hlavně pomalu. Odpoledne přišla sestra, která po mě chtěla podepsat souhlas s porodem u nich na odd., tak jsem si ten formulář celý pročetla a řekla jí, že jí to ráda podepíšu, ale že nesouhlasím s tím, aby byly použity u mého porodu porodní kleště, na čež mi sestra řekla, že se kleště v dnešní době používají úplně minimálně a jejich použítí odmítnu na porodním sále. Druhý den mi paní doktorka zavedla tabletku, moje sousedka v pokoji dostala již svou třetí tabletu, tak si říkám, hmm, tak to tu budu asi taky pěkně dlouho... Jenže mi začali asi deset minut po zavedení kontrakce jak těsně před porodem, hodně silné a strašně časté!! Sousedce na posteli taky-jenže zatímco já jsem si říkala, že si musím šetřit síly na samotný porod, tak ona na to kašlala a strašně u každé kontrakce křičela-slabé slovo, přímo řvala, já se snažila je maximálně prodýchávat a opravdu se šetřit. No a tady začíná cesta vyprávění jak se zachovali sestry...
...po hodině strašného řvaní, si mou sousedku odvedli již na porodní box, což se nedělá normálně, až tak dvě hoďky před porodem, ale abych já měla klid, tak ji odvedli-za což jim maximálně děkuji, protože ačkoliv jsem poměrně klidný člověk, tak být tam s ní ještě tak 5 minut, tak jsem ji vytrhla hlasivky z krku!! V deset dopoledne jsem už kontrakce nemohla vydržet a tak jsem si řekla o injekci, kterou dostala po půlhodině od tablety i sousedka a zabrala na ni, cítila jen vrchol kontrakcí. Jenže na mě nezabrala, teda na mě ano, ale na mé kontrakce NE!! Takže jsem byla totálně omámená, ale bolesti furt šílené. Tak jsem si zalezla se židlí do sprchového koutu a sprchovala se horkou vodou asi 3 hodiny, sestřičky mě chodily kontrolovat, byli moc příjemné, nenutili mě mít na sobě kardiograf celých 20 minut, ale jen po dobu jakou vydržím, za což jsem jim byla moc vděčná... V půl jedné mi praskla voda. Ve tři hodiny jsem volala manželovi ať už raději dorazí, že jsem otevřená na 4 cm. Celé těhotenství jsem tvrdila, že epidurální anestezii si rozhodně píchnout nenechám a ve tři už jsem o ni sestru prosila!! Po té mě odvedla na porodní box, to už tam se mnou byl i manžel. Vedle v boxu zrovna rodila má sousedka-taky to stálo za to-znělo to jako když ji na nože berou a já začala mít tím pádem strach, že to nejhorší mě teprve čeká!! ALe opak byl pravdou, epidurál zabral hned a porod ještě urychlil, takže super. Samotný porod probíhal dobře, jenže na mě ještě působila uspávací injekce z dopoledne a asi po půl hodině jsem necítila žádnou kontrakci, tak mi sestry pomáhali seč mohli, mačkali jak mi tvrdne břicho, pomáhali tlačit bříško, no byl to jedním slovem mazec, pak ale malýmu začali slábnout srdeční ozvy a najednou doktor vyslovil něco a my jsme vůbec nevěděli s manželem o co jde!! Samozřejmě začali tahat kleště, jenže jsem byla v takovým stavu, že mi to bylo jedno a hlavně v tu chvíli si člověk nepřeje nic jinčího, než aby vše už dobře dopadlo a aby mimískovi pomohli...
....no a najednou ho doktor drží v ruce a říká, tak tady ho máme starostu!!! A já se jen začala smát, chtělo se mi brečet, ale jen jsem se smála. Byl to jak jinak ten nejhezčí pocit na světě!!! Manžel šel za Filípkem a mě mezitím pan doktor šil, zapoměla jsem dodat, že to byl pan doktor Zachoval. Při šití s námi žertoval o důchodové reformě a jiných věcech-byla to super atmosféra... Pak nás nechali s manželem o samotě a my si užívali našeho drobka...
...asi kolem deváté mě převezli na pokoj a Filípka si na noc vzali na pozorování kvůli srdečním ozvám. Sestra ho odnesla, vykoupala ho, vyfintila a přinesla mi ho dát abych mu prý dala dobrou noc. Podobně se tam chovaly všechny sestřičky. Opravdu musím říct, že atmosféra je tam fantastická, sestry dětské i na gyn. ve všem pomáhají!!! Bohužel nemůžu všechny jmenovat, ale ještě jednou jim moc děkuji za přátelskou atmosféru a doktorům za jejich péči.