Mám velmi obdobné zkušenosti s dvěma staršími dívkami, které mám v pěstounské péči. Starší ráda vypráví, jak byla týraná, často ze sebe dělá chudinku, chová se vyloženě na efekt, protože chce upoutat pozornost (je mentálně postižená). U mě doma si naopak často stěžovala, jak ji někdo šikanuje ve škole, či dokonce, že jí ubližují učitelé, než jsem přišla na to, že se jedná o výplody její fantazie. Mladší, která není postižená, se zase ráda vymlouvá na to, že ji "nepustím", když se jí někam nechce se spolužačkami nebo třeba na nějakou akci, kde by měla representovat školu, a já se o tom přitom dozvím až ex post, kdy se paní učitelka diví, proč jsem ji nechtěla pustit. Dokonce mi pak drahé dítě samo doma řekne, že se mu nechtělo - a vymluvit se na přísnou a netolerantní matku je přece jednodušší...:-))Také se domnívám, že jde o poměrně časté chování, protože dítěti přináší "odměnu". U řady lidí, totiž pochopitelně vzbudí soucit a zájem, tudíž přesně tu reakci, kterou dítě očekává. Vím, že asi reaguji s křížkem po funuse, ale nedalo mi to...