Milý pane doktore,
v roce 1985 vydala Světová zdravotnická organizace v Brazílii dokument o vhodných porodnických postupech, který podepsal i zástupce ve WHO za komunistické Československo prof.MUDr.Štembera z ÚPMD Podolí v Praze. Domnívám se, že v porodnici U Apolináře ještě v roce 2002 nesplňujete ani jeden bod, který je obsažen v tomto dokumentu. Dokonce ani ty body jejichž splnění nestojí porodnici ani korunu. Čili neni to v penězích, ale v přístupu českých porodníků, pediatrů a porodních asistentek k rodící ženě a jejímu dítěti, pane doktore.

Zde je uvedený dokument.



Světová zdravotnická organizace ( WHO ), regionální centrum pro Evropu

Společná mezinárodní konference o vhodných porodnických postupech

FORTALEZA, BRAZIL, 22. – 26. 4. 1985

SOUHRNNÁ ZPRÁVA
Regionální úřad pro Evropu a regionální úřad pro Ameriku Světové zdravotnické organizace ( WHO ) pořádaly společnou konferenci, které se účastnilo přibližně 60 účastníků z Severní a Jižní Ameriky a Evropy. Většinou to byli porodníci, porodní asistentky, pediatři, řídící pracovníci ve zdravotnictví, sociologové, psychologové, ekonomové apod. Konference vypracovala řadu doporučení, které jsou založené na právu ženy na řádnou prenatální péči. Žena sehrává klíčovou roli ve všech aspektech této péče ( včetně plánování a uskutečňování této péče ). Sociální, emocionální a psychologické faktory jsou rozhodující pro porozumění a provádění vhodné prenatální péče.

VŠEOBECNÁ DOPORUČENÍ
1. Ministerstva zdravotnictví by měla umožnit uskutečňování specifické strategie pro zajištění vhodné a dostatečné péče v rámci trhu zdravotnických služeb.
2. Země by měly vyvinout potenciál k provádění přehledů poskytované předporodní, porodní a poporodní péče.
3. Celá společnost by měla být informována o různých variantách porodní péče tak, aby každá žena si mohla vybrat vhodný typ této péče.
4. Ženské svépomocné spolky hrají podstatnou roli v poskytování podpory a informací, zvláště pokud se jedná o těhotenství a porod.
5. Tradiční neoficiální systémy péče by měly spolupracovat s oficiálními systémy ku prospěchu matky. Rovnocenné partnerství těchto systémů, bez vyvyšování jednoho z nich, může být vysoce efektivní.
6. Kursy pro laiky by měly vést k zvýšení znalostí obyvatelstva o sociálních, kulturních, antropologických a etických aspektech porodu.
7. Společnost by měla podporovat kursy porodních asistentek. Povinností porodních asistentek je provádět řádnou předporodní, porodní i poporodní péči.

8. Příprava a vypracování doporučovaných postupů pro péči by měly být multidisciplinární a měly by se jí účastnit všichni, kterých se nějak týká, včetně epidemiologů, sociologů a zdravotnických pracovníků. Ženy, které se budou podrobovat péči by se měly aktivně účastnit plánování i zhodnocování výsledků a všichni účastníci by měli být řádně seznámeni s výsledky.
9. Informace o porodnické péči nemocniční ( poměr císařských řezů apod. ) by měly být poskytovány široké veřejnosti.
10.Psychologická pohoda budoucí matky musí být zajištěna
umožněním přítomnosti blízké osoby u porodu a návštěv
v poporodním období.
11.Zdravý novorozenec musí zůstat u matky, pokud to podmínky
umožňují. Vyšetřování zdravého novorozence není důvodem k
separaci od matky.
12.Okamžité pokusy o kojení by se měly podporovat ještě na
porodním sále.
13.Země s nejnižší perinatální mortalitou by měly mít méně než 10%
císařských řezů. V žádné geografické lokalizaci neexistuje důvod k
výskytu císařských řezů nad 10% – 15%.
14.Neexistuje důkaz, že provedení císařského řezu po předchozím
porodu provedeném císařským řezem transversálně v dolním
segmentu. ( Tam, kde je možný akutní chirurgický zákrok, je
vhodné podporovat pokus o vaginální porod. )
15.Neexistuje důkaz, že rutinní elektronický fetální monitoring
intrapartum má positivní efekt na výsledek porodu. Elektronický
fetální monitoring by měl být prováděn jen v lékařsky indukovaných
případech ( při zvýšeném riziku perinatální mortality ) a u
indukovaných porodů. Země, kde je dostatek kvalifikovaného
personálu a elektronický fetální monitoring je rutinně prováděn by
se měly účastnit výzkumu, jehož cílem je výběr specifických skupin
žen, u nichž bude monitoring prospěšný. Do té doby, než budou
výsledky takového výzkumu známy, by se národní zdravotnické
organizace měly zdržet nákupu takového monitorovacího zařízení.
16.Klystýr a holení pubického ochlupení není indikováno.
17.Těhotné ženy by neměly být nuceny rodit v litotomické poloze
( poznámka: V ČR poloha gynekologická vleže s nohami ve
třmenech ) před porodem nebo během porodu. Doporučen je
dostatek volného pohybu před porodem a svobodný výběr polohy
při porodu.
18.Všeobecné používání episiotomie není vhodné. Ochrana perinea
alternativními metodami by měla být upřednostňována.
19.Porod by neměl být indukován bezdůvodně, indukce je oprávněná
ve specifických situacích. V žádné geografické lokalizaci by nemělo
procento indukovaných ( vyvolávaných ) porodů přesáhnout 10%.
20.Rutinní podávání analgeticko- anestetických přípravků během
porodu, které není indikováno jako prevence komplikací, by se
nemělo provádět.
21.Protržení membrán není vhodné, pokud tak nevyžaduje značně
pokročilý nález porodní. Umělé předčasné protržení, rutinně
prováděné, není vědecky oprávněné.

REALIZACE DOPORUČENÍ
1. Vlády by měly určit, které části ministerstva zdravotnictví a které
ústavy budou zodpovědné za řízení programu.
2. Měla by existovat finanční kontrola, bránící zneužití vynakládaných
prostředků.
3. Porodnické ústavy, které budou mít věcné připomínky, by měly
přispět k vytváření vhodného modelu péče předporodní, porodní a poporodní.
4. Výsledky provedených změn by měly být zveřejněny, aby přispěly
ke změně chování profesionálů a daly základ k správnému rozhodování žen.
5. Vláda by měla sledovat vývoj změn a povolit používání nových
technologií pouze po adekvátním zhodnocení.
6. Měly by být uspořádány národní a místní konference, které se
Budou zabývat touto problematikou. Měly by se jí účastnit jak poskytovatelé zdravotní péče, tak její uživatelé, zástupkyně svépomocných ženských spolků a media.

SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE
REGIONÁLNÍ ÚŘAD PRO EVROPU