Terko,
odepírání je nutnost. Mít v rodině 2 předškolní děti znamená aspoň u nás mít skoro každý kousek prádla poblemcaný, pokydaný, zašpiněný. Mladšímu asi polezou další zuby, takže podlední dny je to i poslintané. Možná že 50% předpírání je ještě pořád nízký odhad. Mám vyzkoušené, že pračka to nevypere a na 90 prát nemůžu, to prádlo nevydrží. Taky ponožky bez odeprání nebudou čisté, je to dáno možná i práškem, ale jiné než Batole náš starší - ekzematik - nesnese. Takže jo - odepírám asi většinu, to těsně před praním (příprava na praní takl zabere asi hodinu práce) - ale jinak bych to mohla prát třikrát než by to bylo čisté. Samozřejmě všechno žehlím, tedy asi kromě těch ponožek :-). Pak ještě jsou naše děti exterémně nepořádné navzdory tomu, že se je snažím vést k pořádku :-))) tak zejména ten dvouletý mi na to kašle z vysoka. Takže chodím po bytě a minimálně tak 5-krát denně uklízím to co vytahá, ale to je minimální počet obchůzek. A upozorňuju, že to není o tom, že bych tu měla naklizeno (chachá), to je o čistém zachování průchodnosti. Včera třeba třikrát vysypal květináč s hlínou (kam se dostal fakt akrobatickým výkonem), vytahal z pytle papíry připravené k odnesení do tříděného odpadu, X-krát vysypal hračky, trhá noviny, dokumenty, papíry jakékoli atd. atd. K tomu normální běžný úklid, vaření, krmení (mladšího), sterilizace potřeb - jo, ještě stále mu sterilizuju lahvičky na mléko a dudlíky. Myslím že nuda tu není :-). Asi tak desetkrát do hodiny řeším co děti vyvedli (stačí jít na WC nebo na 5 minut do kuchyně)a likviduju následky, jo - jsou to neřízené střely, ale děcku co ještě nemá 2 roky to do hlavy můžeš vtloukat, ale úspěchy jsou pochybné. Vyleze všude, otevře všechno, samo se kdykoli svlékně do naha, rozerve a rozmontuje a vylomí cokoli (naposledy knofík od PC před 5 minutama) - nikomu nepřeju příliš a předčasně zručné děti...