Zdravím,
tak si tadu čtu a nedá mi než se podělit taky. Taky jsem nezvládala porod a i když už je to ted 7 měsíců pořád ještě jsem skálopevně rozhodnutá že podruhé už NE! neskromně si dovolím o sobě říct, že co se týče bolesti vydržím hodně ale tohle bylo i na mě moc!
Mám opačný zážitek z personálem - rodila jsem v Ivančicích a musím říct že kdyby nebylo porodní asistentky a zástupu doktorů tak nevím jak bych dopadla. Do porodnice jsme přijeli v jednu v noci, kontrakce jsem měla už po minutě a tak jsem čekala vynadání že jedeme pozdě. Ale od samého přijetí na mě byli všichni příjemní a nikdo mi nedal najevo že zdržuju (strávili jsme na porodním pokoji víc než 11 hodin)nebo že fňukám. Dokonce můj partner (teprve nedávno z něj vypadlo že to byla obrana před tím co viděl) uváděl asistentu a doktory v záchvaty smíchu. Mne do smíchu vůbec nebylo, měla jsem nepravidelné kontrakce a křížové bolesti takové síly že jsem nebyla schopná mluvit a pohnout nohama. Ale nikdo na mě nekřičel a snažili se mi všemožně ulevit. Do dnes nevím proč jsem byla tak zarputilá - nebo spíš otupělá - že jsem si nenechala něco dát proti bolesti. Samotný porod nakonec proběhl hrozně překotně, byla jsem ještě pořád málo otevřená i přes vyvolávací injekci, zaslechla jsem něco o necelých 9 cm ale protože se miminko začalo dusit tak se muselo jít na věc! Tlačila jsem jak lokomotiva, na břichu jsem měla snad osmery ruce a pořád nic. Paradoxně za to mohlo mé silné pánevní dno a pevné břišní svalsvo. Nakonec se to k mé velké úlevě povedlo - máme krásného zdravého chlapečka Ondřeje. Jen bude rozmazlený jedináček .. :o)