Ať už některá žena má k potratu důvod zdravotní, sociální nebo jakýkoliv, muslím, že je to do značné míry jedno. Jano, ptáš se, co muž, on nemá právo zasahovat do rozhodovani? On většinou nechce, v tom je ta tragedie! Znám holku, které partner na potrat PUJČIL penize. Ženy, které jsou opravdu cynické a berou potrat jako antikoncepční prostředek nebo ženy pevně rozhodnuté, nezviklá nic a nikdo, další čekají na to, až jim rodina nebo ještě lépe partner řekne "já bych to malé chtěl, já bych ti pomáhal". Ale jelikož se většinou naši muži okamžikem početí stanou neviditelnými a nepolapitelnými, všecko zůstane jen na ženě a pak je to taky její výsostné právo rozhodnout se, jestli miminko donosí nebo ne. Bohužel (a teď beru na vědomí všecky čestné výjimky) je v našich zeměpisných šířkách ještě pořád chápáno rodičovství jako záležitost ženy: ona zůsane na mateřské, ona se po určitý čas vzdá veškerých jiných zábav, ona rezignuje na kariéru, jelikož po několia letech přestávky se jen těžko dotahuje, nehledě na to, že potencionální zaměstnavatel na "dětnou" ženu kouká jako na postiženou leprou, ona zodpovídá za výchovu dítěte a ona je taky podle toho okolím posuzována...tudíž je na ní, jestli se rozhodne, že se na tohle všechno necítí dost odhodlaná a silná.