Nechápu? Když mi přeci někdo nařídí (například zákon) musíš si to dítě nechat, musíš! Co je na tom svobodného. Copak se dá láska vynutit, ano můžeme přinutit ženu, aby dítě porodila a aby se o něj starala, ale lásku mu musí dát sama...Musí to sama cíti, cítit že to chce, protože jinak to může dítěti jen škodit.
...Chápu tvůj rozdílný pohled na svět, jsi muž a nikdy jsi nemohl prožívat vše co cítí žena v těhotenství, ten strach a pocit zodpovědnosti za toho tvora, bolesti a obavy. Kdybych na to byla sama nevím, asi bych dítěti nemohla dát to co potřebuje, tak aby bylo spokojené. Otec mého dítěte se ani na sekundu nerozmýšlel a dítě chtěl (mluvil o něm již dříve), ale jelikož já jsem ta co musela změnit celý svůj život (vzdát se snů, které jsem tak dlouho budovala a už jsem byla jen krůček před splněním), nechal rozhodnutí na mě.
V těch případech kdy žena jde na potrat, většinou muž o dítě nejeví zájem, a naopak (setkala jsem se i z mužem co své přitelkyni vyhrožoval že, když nepůjde na potrat tak jí ho udělá sám (že jí zmlátí)... Nesmíš všechny lidi (ať muže, nebo ženy) posuzovat podle sebe , nebo tvé ženy. Jsme každý jiný a buď danou situaci zvládneme a nebo ne, těch co to nakonec zvládne je naštěstí více, tak alespoň to...