Fando,
víš co? Jsem moc zvědavá, co budeš dělat, až ti přijde šestnáctiletá dcera těhotná. Budeš jí vykládat o srdíčku mletém na kaši atd? Řekneš jí holka vyprdni se na školu a měj miminko, uvolníte jí jednu místnost (máte čtyři děti, mají každé svůj pokoj), budete jí nadosmrti podporovat, protože nebude mít vzdělání a tudít nesežene práci? Nebo jak budeš řešit tohle?
Sorry, ale myslím, že chlap, který se v té situaci nikdy neocitnul (že by měl rázem obětovat zbytek života - přestal chodit do práce, do školy, živořil z milosti ostatních, zrušil veškeré zájmy a kamarády a dřel a dřel, aby uživil sebe a dítě, o které otec nejeví zájem, aby to nějak vysvětlil rodičům - "maminko, tatínku, odstehujte se do kuchyně, já vaší ložnici potřebuju pro sebe a pro miminko, a s dvěma bráchy nemůžu být v jedné místnosti") nemá právo k tomu cokoliv říct.
Vy jste měli kliku, asi jste se potkali se svou ženou rovnou a žijete v pohodě, ale nedělej z toho nějakou šílenou ctnost. To je prostě náhoda, věc neovlivnitelná povahou nebo výchovou. Ctnostný není ten kdo nemohl zhřešit, ale ten kdo nezhřešil, přestože mohl.
Obdivuji Grizzličku, která se rozhodla pro nechtěné dítě - to ona by nám tady mohla dělat kázání o sebezapření, sebeobětování, a o roztrhaných dětičkách.... ale právě ona to nedělá, proč asi? Protože si sama tím peklem rozhodování prošla - ty jsi to Fando měl vždycky jednoduchý, víš. Zkus se někdy vcítit do role takové holky, kterou kromě všech obtíží navíc čeká ještě pohrdání od společnosti.... A mezitím co toho pašáka, budou kamarádi plácat po zádech, jak je plodnej, a jak to šikovně zařídil, tak před ní si akorát všichni svatoušci tvého typu plivnou.