Sally,
přemýšlela jsem o to, co jsi napsala. Ve svém okolí znám případ, kdy děvče z tzv. dobré rodiny v 16 otěhotnělo (na oslavě svých narozenin s klukem o dva roky starším, ale bohužel velmi nezkušeným, bylo to obou poprvé), studovalo gymnázium, rodina je věřící, potrat pro ně nepřipadal k úvaze. Zklamu tě, žádná tragédie se nekonala. Dívka se na miminko těšila, ale spíše takovým způsobem, jako se děti těší na sestřičku. Holčička se narodila v pořádku (porod šel jako po másle). Hned po porodu si miminko převzala dívčina maminka (mají ještě dvě další děti). A dívka tak dostala vlastně sestřičku. Teď je Kristýnce pět roků, je sluníčkem celé rodiny, v rodném listě má napsané jména rodičů své "skutečné maminky", její maminka si v žádném případě nezkazila život, odmatutrovala s vyznamenáním, nyní studuje na VŠ, stejně jako její přítel (otec miminka). Nerozešli se, mají se stále moc rádi.
A to nejlepší na závěr, když jsme si nedávno vyprávěli na lavičce s maminkou Kristýnky (matkou, té dívenky, co otěhotněla) - tak si představ, že mně řekla, že Kristýnka je dar od boha, že si přáli s manželem ještě jedno dítě, ale bohužel jí museli vzít dělohu, takže bůh to prý takto zařídil.