Taky přidám svou trošku do mlýna. Můj bratr, coby malý klouček chtěl, aby mu maminka zazpívala tu písničku o stojánkovi. Maminka vyplašeně přiznala, že žádnou takovou nezná. Po krátké diskuzi vyšlo najevo, že to je písnička "jedna dvě tři čtyři pět, coS TO JANKU, cos to sněd..." . Představa stojánku, který se něčím krmí, mě dodneška rozesmívá. Stejně tak jako dotaz mojí babičky, která se před mnoha lety ptala co to je sefkyně. Nikdo nevěděl. Pak z ní vylezlo, že to je text písničky (tuším, že od Lutky) "V jednom lese byla velká jeskyně a v ní temno, jak když zhasne SE V KINĚ". . Další perlička je od mojí učitelky tělocviku, se kterou jsme se na toto téma před mnoha lety bavili na školním výletě v Tatrách. Ona zase nechápala (jako dospělá) proč Žbirka zpívá ve svý úžasný písničce o prádle, protože v písničce Biely kvet jasně slyšela bielizenˇ a naprosto jí unikal smysl. Komu by neunikal, když by tam skutečně bylo "Bielizenˇ, darujem ti bielizenˇ, posledný je, viac ich niet..." A moje kamarádka, se kterou jsme coby pubert""ačky v osmdesátých letech tajně kouřily na našem balkoně, mě překvapila, když jsme si tam zpívaly notoricky známou utahanou lidovku a já od ní slyším "Už troubějí, už troubějí, na horách JE LENIN" a to mě prostě dostalo