Ahojky,je skvělé mít brášku jako je Dr. Koucký.Na něm jsou všechny popsané vlastnosti přímo viditelné a myslím, že každý, kdo s ním má nějakou osobní zkušenost, o něm musí mluvit jen v superlativech (ochotný, milý, vstřícný, s upřímným zájmem, vše vysvětlí atd.atd.). Stejně tak v superlativech se musí mluvit i o neonatologickém oddělení ("vypiplali" mi zde synovce - porodní váha 660g, dnes je to šestiletý a až na nějaké drobné zdravotní problémy zdravý kluk). Bohužel pověst těmto lidem, kteří by opravdu měli být ve všech směrech doceněni, protože mají své povolání opravdu jako poslání, trochu kazí řada dětských sester na běžných odděleních šestinedělí (ne všechny, ale většina). A vzhledem k tomu, že na porodním sále člověk stráví řádově hodiny, zatímco na oddělení šestinedělí dny, zanechají neprofesionální sestřičky na šestinedělí v povědomí maminek někdy zřetelnější stopu... O šestinedělí mohu bohužel potvrdit to, co je zde také napsáno - nemá-li prvorodička problém s kojením, je vše OK. Ale vyskytne-li se problém (například proto, že dříve narozené děti jsou spavější a nemají takovou chuť k jídlu), pak sestry ho neumí kvalifikovaně řešit, vrazí vystresované mamince flašku s příkrmem a korunují to prohlášením, že tohle dítě plně kojené nebude. A spousta mamin asi v tomto stavu nemá tu vůli, aby po příchodu z porodnice zapomněly na všechny "odborné rady", sehnaly si odbornou literaturu o kojení, zavolaly laktační poradkyni a hlavně se obrnily neskutečnou trpělivostí na dny a týdny alternativního krmení (stříkačkou, lžičkou), odstříkávání a hlavně vytrvaly. Já jsem to udělala, do 7 měsíců kojila plně a pohodu při kojení si s mým Cipískem užíváme dodnes.
Nicméně pokud se mi poštěstí propracovat se k porodu ještě jednou, pak půjdu zase k Apolináři, protože profesionalita většiny lékařů a porodních asistentek na sále je opravdu nade vše a nad neprofesionalitou sester na šestinedělí už tentokrát mohu být povznesena, protože vím své ).