sme tedy součástí i událostí, leč máme jiné možnosti, právě ty které vy odmítáte. Spolehnout se na Boha. Jaká úleva.

Jáj, to mi něco připomíná... ahá, už vím :o) Rozhovor, který jsem před mnoha lety vedla se svým ženatým milencem. On celkem bez problémů běžně podváděl svoji ženu, ptž věřil v to, že Bůh je chápající a odpustí mu Oproti tomu já tehdy byla a dodnes jsem přesvědčená, že mít svého partnera, nemohla bych se s ním vídat, neb jsem vychovaná tak, že moje svědomí by mi neodpustilo a není nikdo, koho bych v tomto případě mohla požádat o odpuštění (ptž vybalit vlastní nevěru na partnera mi přijde nejapné shazování vlastní odpovědnosti na jiného a komu jinému o tom vykládat) :o/