Pokud chcete psát o tom, jak se děti dusí pod rouškou a všechny ty bláboly o CO2, pokuste se zamyslet se nad několika věcmi. Zaprvé až za desáté si uvědomte význam slov. Co to znamená dusit se. Dusí se například lidé s virovou pneumonií. Dusí se do té doby zdravý padesátník s jednou tabletou denně na tlak. Teď je na JIP, valí do něj kyslík a on jakžtakž přežívá, dokud ho nenapadne říct víc než dvě slova. Z tooh se pak minutu dvě vzpamatovává.
Rouška na obličeji je NEPOHODLNÁ. Maximálně. Popravdě - nepohodlné jsou i kalhoty, ale vzhledem ke společenským konvencím je samozřejmě nosím.
Pokud mluvíte o tom, jak hrozné a dusivé jsou roušky - mohla byste si udělat procházku po operační sálech všech nemocnic? Podle toho, co říkáte, by tam musely ležet hromady mrtvol? Protože sálové sestry, lékaři operačních oborů, všichni z anestezie tam tráví celý svůj pracovní život v rouškách na obličeji. DUSÍ SE TAM!!! Když se dusí několik desítek let, jak to, že jsou ještě naživu???

Veškeré kecy o CO2 jsou totálně mimo, člověk se velmi efektivně vyrovná s vyššími hladinami CO, oddýchá je ( s výhradou lidí, kteří mají těžce nemocné plíce - což asi nebývá případ dětí na prvním stupni, že? )

Pokud máte tyto starosti, poprosím vyndejte si hlavu z míst, kde ji máte, vraťte ji na krk a zkuste ji používat. Na ulicích se vám možná zdá, že je vše bezva a chudinky děti se dusí a chceme všichni "normálně žít". Pokud se přes okno podíváte na JIP a ARO, najdete tam desítky a stovky a tisíce lidí, kteří lapou po dechu a dusí se, protože měli tu smůlu, že na ně někdo prsknul tohohle čínského brouka. Protože se třeba děsně "dusil pod rouškou" a nenosil ji? Ti lidé by taky chtěli žít. Jenom žít. Normálně? Krámy a hospůdky? Jo, to ale až potom, nejdřív jenom dýchat a žít a obrátit se na posteli aniž by je to sejmulo jako túra na Chopok.
Přemýšlejte o tom.