Tak k té přímé a nepřímé péči....Mám 3/4 úvazku, což je 30 hodin (6hodin denně), z čehož 3 hodiny (1/10), připadá na nepřímou péči.Ve třídě jsem od půl 8 do půl 1. Do nepřímé péče mi spadá 10 minut po ránu a odpoledne 13.05 až 13.30. V této době bych měla trávit čas přípravami na druhý den, konzulatace s učiteli, tvorba nástěnek, pomůcek, administrativa. Jenže dvakrát týdně jsem vypsána v družině do půl 2, 1x týdně 13 -13,45 podle toho jak děti stíhají oběd doučuji a 1x mám kroužek a ten poslední den mám dohled v jídelně, kdy mi při troše štěstí zbyde 15 minut jednou týdně(vše jde jak má, nikdo neomarodí, nezapomene). Jediných 10 minut mám po ránu, když sotva stíháme s dětmi vše zkontrolovat, připravit, říci si jak bude probíhat den, vyslechnout děti co se stalo, co dostaly nového, jestli neměly problém s úkolem, jestli mají všichni všechny pomůcky atd.- 17 dětí a 1 As.Syndrom, u kterého čekám už rok a půl na řešení.Do toho dle potřeby docházím o přestávku do jiné třídy, kde zatím nemůže být asistent, protože se čeká na došetření dětí,doprovod ven, nebo do tělocvičny o velkou přestávku, dělám doprovod na Tv a jazykové hodiny. I kdybych měla křídla nedá se to stíhat.Pokud si laskavý čtenář spočítá, do nepřímé péče se vlastně nevejdu nikdy a vše dělám doma. Jediné placené jakoby navíc je kroužek a doučování.Jinak vše co přesáhne 6hodin(porady do večera, školení, dny otevřených dveří, zápisy atd. jedu vlastně zdarma ve volném čase)...Jediné co mi dává sílu jsou MÉ úžasné děti. Duševně i zdravotně jsem na dně...Vše je nedotažené, honem, honem jen ať to dobře vypadá na papíru, ale jak to fuguje, už se nikdo nezajímá. Dovedu tuto mojí skvělou třídu do konce a končím také...