Příspěvky 1 až 0 z 0
| Baruschkaa |
|
|
Re: Takhle jsem to měla já
(20.1.2004 18:46:51 Komentář ke článku S postýlkou do 3. trimestru :-)
)
Milá Evčo, tak to by se mi moc líbilo... Zkusím nasadit svůj pověstný optimismus a svoje životní krédo - Co mně nezabije, to mně posílí - i do porodních bolestí. Pořád přesvědčuju sama sebe, že to je nejvíc ze všeho o psychice, takže jsem se prostě rozhodla, že to bude fofrem a bez komplikací :-)))
Odpovědět |
|
| Evča |
|
|
Takhle jsem to měla já
(19.1.2004 22:56:36 Komentář ke článku S postýlkou do 3. trimestru :-)
)
Naše první mimi se narodilo před 7 lety.Rodila jsem v Brně na Obolném trhu.Nebudu to rozebírat dopodrobna, Prostě děs a hrůza.Naštěstí jsem byla jak mě nazval jeden z lékařů rodička rychlovka. Probudila jsem se totiž v půl paté ráno s podivným pocitem ,že mně bolí břicho,nebyla to nijak velká bolest.Odkráčela jsem na WC.A nebýt toho ,že mně praskla plodová voda, asi bych si šla znovu lehnout.V 5.30 jsem měla psaný příjem než jsem se stačila rozkoukat byla jsem na porodním sále ,kde na mě začala ječet doktorka ,že jsem si teda přijela na čas a podobně.Marně jsem se jí snažila vysvětlit, že ani teď nemám nijak velké bolesti, že cítím jen tlak v břiše a jen mírně mně bolí záda.Bylo 6.10 a mimi bylo na světě.(4kg a 55cm).Poté mě strčili do jakési chodby u pordního sálu a tam mě nechali ležet dvě hodiny.Mimi mi dali až 12 hodin po porodu.Co se týče lékařů a sester než jsem našla někoho z nich dalo to práci......O hrůzostrašných poměrech z hlediska hygieny raději nemluvím.Podle zpráv co mám se tam za těch 7 let mnoho nezměnilo;(
Po takovýchto zkušenostech jsem si pro druhý porod vybrala porodnické oddělení v Brně Bohunicích.I tam jsem si přijela jen tak odrodit.Probuzení v 4.00.Příjem v 5.20 a mimi se narodilo v 6.55.(4.10kg a 52 cm)Pan doktor ze mně byl mimo když jsem si ještě deset minut před samotným porodem četla.;))))
Prostředí nádhera porodní místnůstku jsme měli každý svou.Dokonce jsem mohla poslouchat i hudbu.Velice milý pan doktor,i porodní asistentka.Mimi jsem hned co ho načančali mohla kojit.Pak si ho vzali sestřičky s tím, že se můžu osprchovat a odpočnout a pro malou si pak přijít.Co se lékařů týče pořád byl někdo v dosahu. Kdykoliv jsme v kteroukoliv noční i denní hodinu potřebovali vždy se nám dostalo rady či pomoci.Vůbec to tam nevypadalo jak v nemocnici ( obrázky na barevných stěnách na chodbě spousta nástěnek s různými informacemi.Návštěvy mohli až na pokoj.....)
No vida jak velký může být rozdíl mezi porodnicemi.
A co se týká toho klystýru u mě na to jaksi v prvním případě nebylo kdy a v tom druhém se o tom vůbec neuvažovalo.
P.S. přála bych ti aby jsi ony porodní bolesti prožila jako já, čili minimální.
Odpovědět |
|
| Carol |
|
|
tatínek v 1. době porodní
(15.1.2004 22:14:38 Komentář ke článku S postýlkou do 3. trimestru :-)
)
Jojo, vřele souhlasím. V té první části jsem byla moc ráda, že je muž se mnou. Klábosili jsme, mohla jsem ho vysílat zařizovat věci - přinést pití, odnést alespoň na chodbu tác od snídaně atd. V druhé době porodní, u vlastního porodu jsem ho potřebovala zase jinak - on a sestřička mě přidržovali každý z jedné strany, mezitím co doktorka se starala o vlastní porod a o mimčo. Ale kdybych si měla vybrat jestli ho chci na první NEBO na druhou, tak v té první mi teda přišel rozhodně důležitější - navíc ta druhá doba porodní je hrozně krátká. A taky si myslím, že to pro toho chlapa je tak trochu šok - najednou se ocitne v prostředí, kde to jen lítá - to si musí připadat opravdu jako páté kolo u vozu. Když je u porodu od začátku, tak má čas se zorientovat, je u toho, když se ta žena domlouvá se sestrou a doktorem co a jak atd.
Se skákáním na míči uvidíš - já jsem ráno tvrdila, že nechci žádnou chemii a že zkusíme relaxační techniky, ale jak jsem dostala ty bolestivé kontrakce, tak chtít po mě někdo abych začala skákat na míči, rovnou mu jednu šlehnu :-)) ALe já jsem asi trochu zvláštní případ - v první době porodní jsem spala, jedla, sprchovala se, bylo mi skvěle, nic jsem nepotřebovala, a pak najednou šíííílená bolest - ale od té první bolestivé kontrakce do narození Toma to byla jen hoďka, ale bez epidurálu bych se asi modlila za rychlou a milosrdnou smrt.
Klystýr a holení - také mi to přijde jako vcelku nepodstatná věc, ale neměla jsem ani jedno. Přemýšlela jsem o klystýru, ale příroda si jaksi pomohla sama (musím říct, že tenhle zážitek byl snad horší, než celý porod - takhle mě břicho v životě nebolelo :-))
Odpovědět |
|
|
Příspěvky 1 až 0 z 0
|
|
