|
|
|
Dopoledne na poliklinice |
Vypravit dvě děti na kontrolu do dvou různých lékařských ordinací je prostě zážitek... |
|
| Autor: Petra, 2 děti , 24.1.2003 | |
| Pátek byl den ve znamení lékařských kontrol. Nejdříve s Karolínkou k ušnímu na kontrolu po zánětu středních ucha, pak s oběma k dětské doktorce na kontrolu po neštovicích.
Už od rána jsem se soustředila na brzký odchod. Hlavně nezapomenout očkovací průkazy, kartičky pojištěnce, lékařskou zprávu z pohotovosti na ORL, kompletní převlečení pro obě holčičky, dostatek čistých papírových i bavlněných plen, pro Káju knížku na zkrácení dlouhého čekání, pití, svačinu, doklady od auta... Už mi z toho jde hlava kolem.
Úspěšně jsme vyrazily kolem 9.30 h. Ještě jsem se vypravila koupit doktorce malou kytičku za shovívavost a trpělivost, kterou se mnou měla, volala jsem jí kvůli těm neštovicím skoro každý den a každou drobnost s ní konzultovala. Nákup se povedl až v druhém zahradnictví, v prvním měli jen komunistické karafiáty a pohřební chryzantémy.
Karolínka s sebou vzala i panenku Adélku, všichni (pacienti v čekárnách, sestřičky, doktorky) byli udiveni, že neštovice u nás postihly skutečně celou rodinu a obdivovali Karolínku, jaká je to vzorná maminka a jak pečlivě pomazala celou Adélku tekutým pudrem.
V čekárně na ušním jsem musela chovat Libušku, která sledovala crvkot a nechtěla se zdržovat spaním, najednou ale Karolínka ohlásila: „čůrat“, tak jsem Libušku pohodila do kočárku, popadla Káju a vyrazila hledat toaletu, protože Kája to nevydrží déle než minutu. Naštěstí jsme to stihly včas, ale Libušku jsem slyšela až v kabince. Myslela jsem, že zboří polikliniku. Jeden pán mi říkal, že se ji snažil pohoupat, ale nemělo to žádný efekt.
Nicméně ouško je zdravé a vyšetření se dokonce obešlo i bez pláče. Sestřička ochotně pochovala Libušku a já ani nemusela Karolínku nějak moc „znásilňovat“, nechala se vyšetřit docela klidně.
Pobraly jsme v čekárně všechny naše věci a přesunuly se k dětské doktorce. Libuška stihla v kočárku usnout, to se hodilo, nechala jsem ji v čekárně spinkat a nejdřív šla na kontrolu s Kájou. Pak jsem Libušku vzbudila a šla i ji ukázat doktorce. Přitom jsme zvládly opožděnou tříměsíční poradnu, přibrala zase skoro kilo za měsíc. Doktorka uznala, že Libuška měla opravdu hodně neštovic, ale už jsou všechny pěkně zaschlé, některé dokonce vyloupnuté a vše je na nejlepší cestě k uzdravení. Hlavně, že už můžeme chodit ven!
Ještě jsem v čekárně Libušku nakojila a už jsme vyrazily k domovu. Celá akce trvala sotva 3 hodiny a měla jsem toho opravdu plný kecky. Ještě, že jsem si včera o půlnoci uvařila oběd, stačí to jen hodit do mikrovlnky. To je pohoda...
|
|
Zobrazeno doposud 218 x.
|
|
