TEORII MÁME ZA SEBOU A TEĎ JAK NA TO:
Zeleninové pyré:
Do hrnce nalijeme trochu vody, uvedeme do varu a vsypeme nakrájenou zeleninu. Vaříme na mírném ohni do měkka (vlastně spíše v páře). Vše potom rozmixujeme, propasírujeme a nebo jen rozmačkáme vidličkou (každé děcko má na konzistenci stravy jiné požadavky).
Ani vodu na vaření ani zeleninu nesolíme (o koření nemluvě)!
Do hotové zeleniny přidáváme, pro lepší vstřebatelnost vitamínů rozpustných v tucích, několik kapek rostlinného oleje (např. panenský olivový či slunečnicový – je dobré ho skladovat v chladu). Doporučuje se ale i jiskřička másla (což je ovšem sporné v případě vynechání mléčných výrobků). Pokud někdy zapomenete a své dítě po jídle dokojujete, buďte klidná, mateřské mléko tuky obsahuje…
ZELENINA
- obvykle nevyvolávající alergické reakce:
artyčoky
baklažán
brokolice*
cuketa*
červená řepa
černý kořen
dýně*
fenykl*
kapusta (!nadýmá! a někdo dokonce nedoporučuje v prvním roce)
kedluben(!nadýmá!)
květák (!nadýmá!)
kapusta růžičková (!nadýmá!)
mrkev*
mangold
pastiňák*
patizón
petržel (kořen)
špenát (nepoužívejte mražený – vysoký obsah dusitanů)
zelí (!nadýmá!)
zelená okurka
zelené luštěniny (někdo v prvním roce nedoporučuje)
zelené saláty (všechny)
zelený hrášek (někdo v prvním roce nedoporučuje)
- Začínat se obecně doporučuje těmi, které jsem označila hvězdičkou.
Které zeleniny by se v prvním roce mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:
Bazalka, celer, cibule, chřest, křen, paprika, pórek, rajčata, ředkvičky, řeřicha, sušené luštěniny,
kyselé zelí
OVOCE
- obvykle nevyvolávající alergické reakce:
Hrušky(!čerstvá nadýmá!), sladká jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, vodní meloun (před rozkrojením pořádně odrbejte pod vodou a nikdy nekupujte rozkrájené,), banán (odkrojit 1cm z obou konců), avokádo, borůvky
Kterého ovoce by se v prvním roce mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:
Citrusové plody, kiwi, ananas, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, jahody)
POZN.: Teorie o používání potravin z našeho podnebného pásma není zcestná – jsou na ně zvyklé už generace našich předků a obvykle tak nejsou příčinou alergií. Někdy je to ale věda … viz rajče, kdo by už dnes řekl, že je původem ouplně odjinud.
Malý TIP: Hruškové pyré, případně švestková šťáva Vám může pomoci v případě, že má Vaše malé při přechodu na tuhou stravu problémy se zácpou.
ADD. DUSIČNANY:
Zelenina bohatá na dusík – mrkev (nejvíce ve střední části), špenát, červená řepa, hlávkový salát, zelí, celer, fenykl, cukety. Nejvíce ho nalezneme v té rychlené (skleníkové), pozor ale i např. na zmrazený špenát.
Máte-li obavu, můžete z opatrnosti přidat k této zelenině ovoce, například jemně nastrouhané jablko. Vitamín C zabraňuje „přeměně dusíku na dusičnany“ a zároveň podporuje vstřebávání železa.
Existuje však i teorie, že by se zelenina neměla s ovocem kombinovat, to už ale pak opravdu nevím co si máme počít a jak se rozhodnout a čemu věřit.
KAŠE
1) Bezlepkové (rýžová, jáhlová, kukuřičná, pohanková, amarantová) - s těmito začínáme
2) S lepkem (špaldová, ovesná, žitná…)
LEPEK - na zavádění potravin obsahujících lepek se názory dosti liší, oficiálně se dnes doporučuje zavést je již od 6. měsíce s ohledem na tvrzení, že pozdější zavedení lepku do stravy ztíží odhalení případné nesnášenlivosti (strava již je v 1 roce příliš pestrá).
Každopádně je i lepek počítán mezi alergeny a existuje vedle celiakie (nesnášenlivost lepku) i alergie na lepek, která je zase dávána do souvislosti s jeho časným zavedením do stravy – proto by nikdy neměla být potravina s lepkem podána dítěti mladšímu půl roku !!!
Někdo tak začíná s kašemi bezlepkovými a pak zařazuje i tyto, někdo čeká s zařazením lepku až po dovršení minimálně 8 měsíců, případně jednoho roku - podle tvrzení některých alergologů trávící soustava dostatečně dozraje a nepropustí již do organizmu tolik alergenů.
Pozn.: Nesnášenlivost lepku údajně způsobuje tzv. Keltský gen - takže je to choroba vrozená a pozdější podání lepku jí nezabrání. V Irsku jsou dědiny, kde celiakií trpí 8 z 10 obyvatel. My to tu vlastně máme jen jako vzpomínku na migrování národů.
Pokud nebudeme vařit kaše přímo z rýže, jahel… ale ulehčíme si práci a ušetříme čas… pořídíme ty instantní (zarputilí zastánci přirozené stravy prominou). POZOR NA SLOŽENÍ !!! Jako kojící maminky kupujeme ty nemléčné a bez přídavku cukru.
V prodejnách zdravé výživy můžeme nalézt i kaše v BIO kvalitě či jemně mleté ovesné vločky ze kterých se kaše připravuje velice rychle a jednoduše.
Mléko při přípravě kaše nahradíme kojeneckou vodou, kterou převaříme a necháme zchladnout aby byla teplá a né vařící (horká voda ničí vitamíny). Ty nejvzornější z nás použijí vlastní mlíčko, stačí jím miminku kaši jen trochu ochutit, není ho třeba odstříkávat a pak mlíčko znovu ohřívat (je to časově náročné a ohřátím nějaký ten vitamín také zničíme).
Kdy kašičku podávat ???
Jednou denně, většinou večer, aby děťátko lépe spalo a míň se budilo (což někdy funguje, někdy bohužel ne).
SLADIDLA
Snažíme se vyhnout jakémukoliv doslazování, z vlastní zkušeností musím říct, že to skutečně není třeba.
Kyselé ovoce osladíme například přidáním kousku banánu.
Někdo radí použít v případě nutnosti k doslazování během prvního roku hroznový cukr.
Po zavedení lepku do stravy mi byl však obecně doporučen slad (polysacharid).
Med v prvních 2 letech života dítěte raději nepoužívat – velký alergen | 
