PŘÍLOHY
BRAMBORY
Trochu rizikové pro svůj vysoký obsah škrobu, který může některé děti alergizovat. Hůře stravitelné, hodně bramborožravé děti dost přibírají. Začala bych s nimi později a do vody vždy přidávala trochu mletého kmínu (neutralizuje solenin). Staré brambory před použitím hodinu máčejte ve vodě a tu potom vylijte. Brambory jsou jedna z mála potravin, které se nedají zamrazit pro pozdější použití… opravdu to potom není k jídlu.
RÝŽE
Doporučován je druh basmati či natural – dá se koupit i z BIO produkce.
Rýže je vlastně, dalo by se říci, ekvivalent brambory – pro děti se sklonem k alergiím dokonce vhodnější. Můžeme uvařit, rozmixovat a zamrazit stejně jako zeleninové pyré v ledovacích táccích.
KUKUŘICE
Kukuřičná krupice je v dostání v prodejnách zdravé výživy.
Někdy jsem líná a řeším to přidáním kukuřičných křupek (kukuřičná krupice + voda, nic víc v tom není) do hotového jídla.
JÁHLY
2 hrnky vody na hrnek spařených jahel. Vaří se cca 20 minut, voda se vsákne a vyvaří.
LUŠTĚNINY
Jako nejpřijatelnější luštěnina první volby se mi jeví červená čočka, zbavena slupky se nejen rychle vaří, ale hlavně nenadýmá. Luštěniny by se obecně neměly kombinovat s živočišnými bílkovinami, podávejte proto raději se zeleninou a mastěte rostlinnými oleji.
TĚSTOVINY
Po zavedení lepku do stravy se nám otvírá nabídka nepřeberného množství a druhů, zapátrejte i v prodejnách zdravé výživy, uvidíte samy… takový kuskus či bulgur se jistě stane oblíbenou součástí jídelníčku nejen našich ratolestí.
PEČIVO
Ač se stále hovoří o prospěšnosti celozrnných výrobků, nebývají výživáři pro děti ve velké míře doporučovány až do šesti let věku dětí. Velké množství nestravitelné vlákniny jež obsahují, může vést až k problémům s prospíváním. Současný „módní trend“ tmavého pečiva bývá bohužel i zneužíván výrobci potravin a právě do celozrnných výrobků se přidávají různorodé přídatné látky, ať již za účelem přidat hotovému výrobku na barvě, chuti či trvanlivosti.
Obyčejné bílé pečivo tak nemusí být tak úplně špatný nápad a samozřejmě nesmíme zapomenout na osvědčený a Éček prostý obyčejný chléb.
Dětem můžeme pečivo nahradit i různými druhy kukuřičných či rýžových křupek. Po jednom roce věku, kdy již můžeme tolerovat mírný přídavek soli do potravin se nám repertoár ještě mnohem zpestří.
SKLENIČKOVÁ STRAVA
Nechci aby to v závěru vyznělo, že jsem nějaká fanatická odpůrkyně kupované stravy. Sama po ní občas s vděčností sáhnu. Pokud však jedna ze zásad zní – zavádět jednotlivé potraviny do stravy postupně, máme tu malý problém. Hotová jídla jsou většinou nejen mnohosložková, ale často obsahují (myslím, že často naprosto zbytečně) i ingredience dětem nedoporučované – smetanu, sůl, koření… Proč a jak je možné, že jsou schválena? Nevím, nechápu!
A tak se vyplatí pečlivě prostudovat skleničku zepředu, zezadu… prostě ze všech stran.
POTRAVINY PRO DĚTIČKY NAPROSTO NEVHODNÉ
(ukažte babičkám:-)) snad to bude něco platné)
Obecně pro všechny kojence (tedy děti do jednoho roku věku) platí, že by jejich strava neměla obsahovat následující…
Mléko (kravské, kozí, ovčí i sójové).
Mléčné výrobky (tvaroh, smetana, všechny sýry a všechny potraviny mléko obsahující).
Jogurty - u atopiků v prvním roce vynecháme.
Celá vejce a všechny potraviny obsahující vejce. (viz. výše).
Margaríny (ztužené pokrmové tuky).
Sója (např. tofu).
Uzeniny a všechny průmyslové výrobky obsahující maso (i taková šunka je nevhodná, přestože na ní píšou, že je Baby).
Zelenina + ovoce – viz. výše.
Potraviny obsahující umělá sladidla, konzervační látky, barviva – nechvalně proslulá Éčka.
Light potraviny.
Kompotované ovoce (obsahuje minimálně přemíru cukru).
Čokoláda, kakao, med.
Koření, kečup, hořčice.
Ořechy.
Ryby i ty sladkovodní – u atopiků v prvním roce vynecháme.
Žampiony vynecháme v prvním roce.
Houby sbírané ve volné přírodě se nedoporučují min. v prvních 2 letech.
U dětí ohrožených alergiemi zavádíme uvedené potraviny ještě později a postupujeme dvojnásob opatrně. Bez některých dobrůtek zde uvedených se můžeme dost dobře obejít i v dalších letech života našeho drobečka. Pamatujte, že dětští gastroenterologové se snaží již nějaký čas změnit staré pravidlo, které hlásalo – po roce již může to co ostatní členové rodiny. Dětské zažívání se vyvíjí postupně a plné zralosti dosahuje prakticky až ve třech letech věku dítěte.
Pozn.: Pokud jsou na nějakém produktu pěkné barevné obrázky a v televizi nám tvrdí, že je tento výrobek pro naše nejmenší to nejlepší, buďme ostražité minimálně dvojnásob!!!
Piškoty, Kinder mléčné pochoutky, čokolády plné mléka, Jupíky, nepřeberné množství jiných sladkostí a další zvrhlosti nemají v jídelníčku kojence co pohledávat.
Bez záruky zpracovala a uvedené zdroje „vykradla“:
Stáňa T. (stanaticha@seznam.cz) - vděčná za každou Vaši připomínku!!!
Zdroje:
Kurz Laktační ligy
Zkušené maminky
Internet – www.emimino.cz (Pupina – SOS maminek , Alice – deníčky), www.kojeni.cz, www.rodina.cz
RNDr. Petr Fořt, CSc. – Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti (pro někoho trochu moc alternativní pán, ale o výživě ví určitě svoje)
MUDr. Martin Gregora, MUDr. Magdalena Paulová, CSc. – Výživa kojenců, Maminčina kuchařka
Firma Nestlé – Program výživy pro děti ohrožené alergickými onemocněními
Pavel Frühauf, Jiří Nevoral, Magdalena Paulová (všichni MUDři a CSc. :-))
Výživa novorozenců a kojenců – současný pohled
MUDr.Eva Kudlová, MUDr. Anna Mydlilová Výživové poradenství u dětí do dvou let.
Horan, Momčilová – Vaříme dětem chutně a zdravě
Betynka – poradna
A další zdroje na které si teď už bohužel nemohu vzpomenout.
P.S.:
V dobrém nedoporučuji zavádět příkrmy podle těchto publikací:
Elizabeth Fenwicková - Velká kniha o matce a dítěti
MUDr. Karel Bečka - Dítě
Eva Stluková - Kuchařka – vaříme
