Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

První dny

Autor: Nessinka , 20.9.20051 měsíc 1 týden 4 dny života dítěte

Když vzpomínám na naše první společné dny, nechápu, kde se ve mně vzalo tolik síly na opatrování, byť jednoho, zato ohromně tyranského dítětě – tebe!J Pokud opomenu těch prvních pár dní, kdy jsi jako každé novorozeňátko jen spala a papala, nebudu daleko od pravdy, když to nazvu jediným možným způsobem – horor! Z chytrých příruček jsem se dozvěděli jediné – buď jsi hyperaktivní, nebo naprosto zvláštní dítě. Pokud příručka psala průměrných hodin na spaní, ty jsi spala polovinu. Po několika měsících jsem všech ohromně inteligentních příruček měla plné zuby. Touha omlátit autory jejich díly se zvětšovala přímoúměrně přesvědčení, že nikdo z nich nevlastní dítě. Jinak totiž nechápu radu: chovejte co nejčastěji své dítě, bude cítit vaši lásku a bezpečí“ Touto radou jsem se dostali k tomu, že jsi absolutně odmítala přijmou fakt, že i maminka musí na záchod, jíst, natož vařit, takže jsem si často připadala jako indiánská babička a s přibývajícími nočními hodinami jako chodící mumie. Tatínek musel být přesvědčený o mém přehánění – jestliže přišel v 11 hodin večer – ty jsi ve třičtvrtě na 11 konečně zavřela oči a po několikátém pokusu (ten začínal okolo 8) se nechala položit do postýlky. Pokud měl tatínek dorazit o půlnoci, mohla jsem si být jistá, že před půl 12 neusneš. Když otevřel byt, našel ho v poklidném tichu a v postýlce sladce spinkala jeho milovaná dcerka s klidným andělským výrazem. Zato v posteli s totálně vyčerpaná neschopná matka toužící po chvilce klidu. (Když pohlédnu dva roky dopředu, kdy tvou neustálou zálibou být v náručí maminky mi jednoho krásného dne luplo v zádech a já skončila na pohotovosti, protože bez injekce bych toho moc nenachodila. Dobrou hodinu trvalo, než jsem se vůbec mohla zvednout. To ale předbíhám.)


Teď jsem ty první dny vylíčila takovým způsobem, že snad vypadá, že tě nemám ráda. Opak je pravdou. Když jsem hleděla na ten maličký uzlíček, rozplývala jsem se něhou a pořád si nemohla uvědomit, že JÁ jsem maminka a TY jsi moje děťátko. Každá maminka říká, že ta bolest při porodu za to stála a já nejsem jiná. Když jsem tě držela v náručí, přišlo mi roztomilé cokoliv si udělala. Pamatuju si, jak mi přišlo úžasné, jenom když jsi prdíkovala. Každá mince má dvě strany. Jak jsem byla nevyspalá, neměla jsem čas na nic, fungovala jsem jen jako velká závěsná houpačka a obrovské chodící prso, byla jsem nadšená, že tě mám a den ode dne jsem tě milovala víc a víc..

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 1 čtenářů)
Zobrazeno doposud 348 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.