Brát si svojí noční košili mi přišlo jako blbost. Proč si jí špinit, že? Župan jsem ale užila.
Vložek byl v porodnici dostatek, jednorázové kalhotky jsem užila až doma a to tak, že jsem je donekonečna prala, ale pořád drží. V porodnici jsem statečně chodila s nohama u sebe i z toho důvodu, že jsem nebyla schopná se natolik ohnout a obléct a navíc doktoři to nemají rádi, když se nosí kalhotky.
K nezaplacení byla cyklistická láhev - nebryndala jsem a žínka, kterou mi Petr namáčel ve studené vodě.
Hroznový cukr jsem nepoužila, nedovolili mi jíst a pít.
Už jsem pochopila na co jsou sběrače mléka - při kojení se mi spouští mléko i z druhého, momentálně nečinného prsa a Andulka pak má mokré bříško a musím převlékat. Koupila jsem si je od Aventu a stály 410,- Kč. Stejně tak je využiju, když odstříkávám.
Dvě kojící podprsenky jsou skoro málo. Na noc mám takovou volnější, levnější, bavlněnou sportovního střihu a přes den nosím pevnější z mikrovlákna. A pořád je peru, abych je měla na noc a na ráno čisté. Přece jen je to mlíčko pak cítit. Místo tampónů do podprsenek používám poskládanou plenku a často jí měním. Tampóny mám jen když jdu někam "na lepší", ale nestihnou zachytit všechno to mlíko :-)
Opruzeniny či případný náběh mažu Bepanthenem a taky fénuju prdelku, aby byla opravdu suchá (samozřejmě teď píšu o Andulce hi hi). To se Aně vysloveně líbí a dokonce jí to zklidní, když pláče. Zbytek pak mažu klasickou Rybilkou. | 
