Andulka skládala kostičky. Přišla k ní Adélka a rozházela je. Petr to viděl a okřikl jí, co to dělá.. Adél na něj upřela ten svůj nevinný výraz a povídá: Není legace?? Ale jé!
Zachovat kamennou tvář v takových situací jde opravdu hodně těžko..
