Pondělí po MGS bylo vyhrazené poslední oslavě Andulčiných narozenin - v Chýši. Už jsme se s Adélkou chystaly a ejhle, Adél si zahrála na Železného a hodila tyčku. Holt se MGS neobešlo bez následků. Andulku jsme tam tedy jen odvedly a zas jsme zmizely, aby se nenakazili i ostatní. Andulínu pak přivedla Míša a prý si to pěkně užili.
Tím se nám kapánek narušil týdenní program, ale hlavně, že to Adél pak už přešlo. Andulína to, naštěstí, nechytla vůbec. Na 1. máje k nám měli dorazit Amíci - Carol a spol., ale pro změnu jsem plnila nominaci na olympiádu já. U mě to bylo asi z trochu jiného důvodu, procházela jsem tachyonovou očistou a toto je holt jeden z projevů detoxikace organismu :-D. Nicméně návštěvu jsem radši odvolala, přece jen tu jsou jen na pár dnů, aby je strávili na českém záchodku..
V sobotu a neděli měl Petr závody v Roztokách, bylo nádherně, proto jsme se na něj jely v neděli podívat. Nejdřív jsem přemýšlela, jak se vyhnout dopravní zácpě, přece jen z našeho směru jet na druhou stranu je kapánek schíza, zvlášť v nedělním odpoledni. Naštěstí jsem od přírody genitální, takže mě napadlo popojet do Klecánek a odtud přejet přívozem na druhý břeh. Andulína měla s sebou kolo, pro Adél jsem vzala kočárek a byl z toho opravdu nádherný výlet. Už bylo po závodech a čekalo se na zpracování výsledků a vyhlašování. Skaly skončil 33. Sice z toho byl docela zklamaný, ale když chytá s profíkama, tak se s tím holt bude muset smířit. Každopádně je to celkem dobrá partička, znají se z diskusí i závodů a jak mi o nich kolikrát vypráví, tak si už teď dokážu propojit i obličeje. Nejlepší byla Adél - při vyhlašování vykřikovala - Já pdím! No veselo! :-)
V pondělí šla Andulka opět na oslavu - tentokrát k Tomáškovi. Vyzvedla jsem jí v šest a rovnou jsme přesedly do auta a nabraly směr Skalice. Holčičky jsem tu zanechala babičce a dědovi a v úterý brzo ráno jsem odfrčela do Náchoda na školení top managerů Eurony. Tentokrát jsme to měli dvoudenní a bylo to hodně pracovně náročné, ale nesmírně pozitivní a plodné. Navíc v úterý večer jsme si společně zajuchali u muziky - no vyblbli jsme se a vytancovali do aleluja a hodně nás to stmelilo. Moraváci konečně pochopili, že Pražáci nejsou až tak vymaštění, jak si o nás pořád myslí :-).
Ve středu jsme ještě dopoledne pracovali a po obědě jsme jeli na exkurzi do Hronova, do sídla firmy a pak už tradá nach Praha. Původně jsem měla jet do Skalice, ale protože ve čtvrtek jsem zas měla schůzku kvůli Justu, přišlo mi hloupé tahat holčičky sem a tam, i naplánovala jsem jim prodloužený pobyt na čerstvém vzduchu :-).
Samozřejmě jsem doma neměla nic k jídlu, takže jsem prostě musela do Chýše :-D. Míša navíc slavila narozeniny. Jenže já byla tak mrtvá, že jsem vypadla asi ve 23 hod. a doma upadla do totálního bezvědomí :-). Vzbudila jsem se akorát tak, abych jela na schůzku. Odtamtud vyřídit ještě nějaké pochůzky včetně nákupu masa v oblíbeném řeznictví. Nakupovala jsem maso ke Skálům, takže toho bylo fakt hodně, proto jsem se pídila, zda by k tomu neprodali i nějakého nosiče, načež ten milý jinoch nabídl své služby a nákup odnesl k autu. Byla jsem z toho fakt v šoku! Nešlo o pár metrů - tady je to řeznictví na jakési "galerii" a auto jsem měla dole na parkovišti, takže opravdu ne minutová záležitost. Připadala jsem si jak Pretty Woman, jen místo kloboučků za mnou rval flákotu :-D. Holt máme ty priority s Julií každá někde jinde :-D.
Pak už jsem se přesunula do Skalice za holčičkama, naložená vším možným i nemožným. A protože na sobotu byli nahlášeni Amíci na odloženou návštěvu, strávila jsem zbytek odpoledne a hlavně celý pátek makáním na zahradě. V pátek už se přidala i mamka a šlo nám to neuvěřitelně od ruky. Ze zarostlé džungle se stala koukatelná zahrada. Sice tam stále máme dost mezery, ale i tak to stálo za to! Do toho jsme ještě byli na hřbitově a jak říká brácha - už jsou všichni kluci spolu pohromadě.. Měla jsem z toho zpočátku trošku obavy, ale ve finále se nám to povedlo hezky upravit, všechno vyčistit a celkově je hřbitov ve Skalici vysloveně malebný svou vesnickou kýčovitostí v tom nejlepším slova smyslu.
V sobotu dorazili tedy Hrochovci a děti si káply do noty, takže se neuvěřitelně vylítaly, vyblbly a Tomášek pak nechtěl ani domů :-). Udělali jsme i nezbytnou srovnávací fotku - byli u nás přesně před 5 lety.. tak znovu s těma našima "miminkama" :-D.
My jsme pak večer ještě ogrilovali kus z těch masových zásob a vypustili opět lampión štěstí, tentokrát za světla, barevný.. letěl nádherně!
V neděli dopoledne jsme vyrazili na rodinný výlet na kolech :-). Poprvé. Adélka v sedačce, Andulína na kole, poprvé v terénu. Bylo to moc fajn, jen nás to nějak zmohlo :-D. Po o už jsem jen zabalila a tradá zas zpátky domů.. do Prahy, do Čimic, do lékárny.. do p.. :-D |
