Adélku ta zima nějak odrovnala, takže v pondělí, když jsme se měly začít vypravovat k Pavle na dopoledne s vizážistkou, se naše nejmladší vzbudila rozpálená jak Sahara. Bylo vidět, že jí není dobře, celý den jen polehávala, očíčka měla unavená, no žádná idylka. Protože Petr jel do práce ze Skalice, nechtěla jsem jí tahat v tomhle stavu do školky, zůstala s námi doma i Andulka. V úterý už do školky šla, protože se fotili. Jsem zvědavá, jaký bude letos design rámečků, jestli zas taková příšernost jako loni..
Ve středu zůstal Petr doma, protože jsem měla zaplacené jedno naprosto úžasné školení. Andulínu odvedla na dramaťák teta Marcela a stejně tak jí i přivedla domů, respektive měla domluvené, že dorazí k Loudínům. Jsem ráda, že Adélka nemusela vytáhnout paty a virózu jsme úspěšně zažehnaly. Bylo to dost důležité, na víkend jsme odjížděli do Beskyd. Původně jsem měla jet sama - na sobotu jsme měly naplánované školení s kolegyňkami z Eurony - ale nakonec nás Vergelka pozvala všechny a už od pátku, tak jsem byla i ráda, že budeme spolu.
Cesta byla poměrně dost dlouhá, chtěli jsme se vyhnout pátečnímu šrumci na D1, ale na "horní" trase byla jedna výluka za druhou, takže jsme do Trojanovic přijeli dost pozdě. Tam se hned všichni seběhli a strávili jsme tam asi 2 hodinky s tím, že nás nechtěli pustit do Rožnova, ať spíme u nich :-). Jsou to naprosto úžasní lidé a mám je všechny moc ráda. Tak jsme aspoň naplánovali předběžně sraz na léto. Odsud jsme se přes kopec konečně vydali do Rožnova, kde nás už netrpělivě očekávali Vergeláci.
V sobotu jsme se probudili do deštivého dne, ale stejně jsme se potřebovali vyvětrat, tak jsme vyrazili na procházku bez ohledu na nepřízeň počasí. Adélka s Andulkou se střídaly při vedení Arese, to byla docela sranda, holt jsou po tatínkovi od přírody kynoložky. :-) Ulovili jsme nějaké kešky a po obědě jsme s Vergelkou zanechaly děti a tatínky svému osudu a vyrazily jsme se školit. Původně jsem tedy měla školit i já, ale jaksi na mě nezbyl čas, což vůbec nevadí, i pro mě to bylo víc než přínosné a hlavně, když vidím, s jakým elánem se holky vrhly do práce.. Jsou fakt výborné!
V neděli jsme s Vergeláky jeli ještě na výlet do Štramberka na Trúbu. I tady byly po cestě nějaké kešky, navíc bylo naprosto nádherné počasí. Andulka chtěla vylézt nahoru, ačkoliv jsem jí varovala, že je to opravdu vysoko. Dle předpokladů se nahoře bála a chtěla zas co nejrychleji dolů :-)Poobědvali jsme v místní hospůdce a kluci si dali svatomartinské menu - samozřejmě husičku. :-) A tam už jsme se rozloučili a ač se nám vůbec nechtělo, nabrali jsme směr Praha. Vergelko a Džašku - ještě jednou moc děkujeme za pohostinnost, měli jsme se u vás naprosto báječně!
|
