Odjížděli jsem ze Skalice. Vše už naložené, Adélka v sedačce a Andulka si najednou vzpomněla, že má strašný hlad. Protože předtím tláskala různé věci, řekli jsme jí, že to bude muset vydržet do Prahy a že měla před chvílí možnost sníst svačinu.
Naše holčička neváhala, šla si stoupnout k plotu, kde byla celá sousedovic rodina a povídá: "Maruško, prosím tě, mohla bys mi dát chleba s máslem? Maminka s tatínkem mi nechtějí dát najíst!"
Samozřejmě, že dostala chleba s máslem a jako nádavek přinesla týden na to od sousedů čtvrtku másla, abych jí ten chleba občas namazala.. :-D
K tomu, jaká je Andulka chudinka, se váže i další příhoda :-)
Řekla jsem jí, ať si jde uklidit sukýnku a tričko, protože se to válelo na zemi uprostřed pokojíčka a za chvíli slyším, jak si, přesně ve stylu svého otce, mumlá pod fousy:
"No.. to je hrozný! Já ani nemám čas si hrát s dětma! Musím v týhle domácnosti pořád jenom uklízet! Jak si začnu hrát, hned přijde máma a nutí mě, abych uklidila tohle a támhleto! Jak to mám asi všechno zvládnout!"
Kde to asi slyšela, že?? :-D Evidentně týrané dítě :-D | 
