Ríša chtěl by raka setřást,
letí přes křoví a přes chřást,
přitom kňučí bolestí -
ale rak se nepustí....
O kus dál zas překvapení!
Rozkročený na kameni
přísně říká moudrý výr:
"V lese bude klid a mír!"
Teď však pozoruje ježka,
příležitost nezamešká,
pokusí se velmi rád
medvídkovi změkčit pád.
Potrestaný modřinami,
žihadly a bodlinami
Ríša vzlyká u vrátek:
"To mě bolí kabátek!"
Doma do postýlky klesá -
teď už poznal zákon lesa:
Aby tě měl každý rád,
musíš umět poslouchat! |
