Dřív než přejdu rovnou k věci, dovolím si malou poznámku.
V jednom z posledních deníčků mi byl vytýkaný fanatismus a položena otázka, zda jsem lékařka, že píšu o výživě dětí. Lékařka nejsem, vystudovala jsem zahradnictví, takže mám přehled o zelenině, ovoci, obilninách… Před revolucí jsem se zabývala jógou a makrobiotikou, ne dlouho, ale vyzkoušela jsem to. Pracovala jsem několik let ve zdravotnictví setkala jsem se s tím, co se označuje za dietu a dočetla jsem se z vlastního zájmu, jak by měla správně vypadat. Žila jsem pět let v Německu, kde se běžně používala zelenina u nás nepříliš známá Ráda vařím a zkouším nové recepty, zajímají mě netradiční suroviny
O příkrmy jsem se začala zajímat jako spousta jiných maminek – až bylo mému prvnímu dítěti kolem pěti měsíců. Protože každý doporučoval něco jiného. Začala jsem pátrat sama a vytvořila si tabulku příkrmů do jednoho roku (s několika poznámkami až do tří let. Vycházela jsem přitom z knihy Petra Fořta Moderní výživa pro děti, z podkladů Kenny klubu a z dalších informacích na internetu, v časopisech a knihách. Tabulku jsem nabídla nějaké mamince v diskusi o příkrmech asi před dvěma roky. OD té doby mi chodí maily s prosbou o tabulku. Jelikož byla upravena pro naše potřeby (manžel je alergik, dcera o 5 týdnů dříve narozená), rozhodla jsem se poskytnout tuto tabulku prostřednictvím deníčků. Nikdo mě k tomu nenutil a já nenutím nikoho, aby se podle toho řídil. Každý si může s údaji zde uvedenými naložit jak chce.
Poznámka pro zájemce o tabulku: Dostala novou podobu, takže informace v ní se mohou lehce rozcházet s údaji v deníčku, ale podstatné věci platí. Pošlu ji každému, kdo si o ní napíše mailem. Nikdy jsem nikomu neradila, aby se řídil přesně podle ni, naopak uvádím, že byla vytvořena pro naši potřebu a každý si jí může upravit podle sebe. Jak jsem psala v úvodu – každé dítě je jiné a stravovací návyky v rodinách jsou rovněž rozdílné. Chodí sem maminky z různých zemí, kde se běžně jí něco jiného než u nás. Já jsem vycházela ze své rodiny a středoevropských měřítek.
Tolik na úvod od fanatické autorky…! :o)
Co dětem do pusinky - Druhý měsíc příkrmu
Zelenina:
hrášek a kukuřice (pár kuliček dobře uvařit! Po uvaření přepasírovat přes sítko. Slupky nadýmají!!)
celer (je hodně aromatický, jen přidávat v malém množství),
petržel (viz celer)
květák
červená řepa
fenykl (kořen)
topinambur (hlízy slunečnice hlíznaté)
lisovaný olivový olej
Ovoce:
hruška
Obiloviny:
pohanka, proso (jáhly)
nápoje:
Mandlové mléko
Koření:
Fenykl, anýz, kmín
Druhý měsíc přidáváme nové potraviny jako jsou bezlepkové obiloviny. Pozor na pohanku, nemusí dětem chutnat, přidávat jen po trochách, třeba v kombinaci s mrkví či jablky. Nic se nestane, když je začnete podávat o měsíc později. Někdo uvádí celer a petržel – pozor, mohou vyvolat reakci, přidávat jen po trochách. Výborně dochutí bramborovou kaši. Pokud se dítě osype, počkat s používáním na další měsíc. Květák může nadýmat, musí být dobře povařený. Jablko můžeme přidat i k zelenině. Zajímavou zeleninou je fenykl, v poslední době se dá sehnat běžně v supermarketech. Je jemnější než celer a petržel, dá se výborně kombinovat s bramborem, později přidávat s další kořenovou zeleninou do polévek.
Topinambur skvěle nahradí problematické brambory. Má dobré složení minerálů, je výhodný i pro diabetiky a pokud ho pěstujeme na zahrádce, máme ho vždy čerstvý.
Do hotových pokrmů můžeme přidat asi kávovou lžičku kvalitního za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový)
Doporučují se jen dvojkombinace, ale záleží hodně na apetitu miminka a osvědčených surovinách. Já jsem zkoušela v sedmém měsíci i trojkombinace a nebyl s tím problém. Opět platí zásada zavádět novou potravinu několik dní po sobě a sledovat reakci dítěte. |
