Děti byly v herně své "rodinné buňky" spolu s 8měsíční Leničkou. Matýsek se přihrnul a prvních 20min ho nezajímaly ani děti ani teta, ale zkoumal všechny hračky (jeho adaptační reakce na cizí prostředí). Ke mně první přišla Terinka a chtěla se pohoupat na houpacím koníkovi. Vysadila jsem ji a ona krásně čistě zpívala houpy-houpy. Nikolásek nejdřív jen tak okukoval zpovzdáli, ale po chvíli se osmělil a pak mi ukazoval hračky, chtěl číst pohádku o Červené Karkulce (a našel ji sám v knihovničce), zajímalo ho, co mám v batohu a jakmile našel klíče, zamykal dveře (když zjistil, ze to nejde, šibalsky se smál a říkal "zamkul" - "odemkul"). To už se přidal i Matýsek, takže Niki pak Matýskovi ukazoval svoje oblíbené hračky a společně zkoumali interaktivní panel (viz fotka). Když chtěli tutéž věc najednou - ať už kterákoli kombinace dětí - vždycky se bez praní a křiku dohodli (případně "byli dohodnuti", ale dobrovolně vydali hračku určenému šťastlivci). O Terinku a Leničku se Matýsek sem tam staral s láskou staršího bratra :-) Prostě pohoda pohodička, až neuvěřitelná.
Pak byl oběd a tety pozvaly i Matýska, takže jsem viděla, že Niki umí jíst sám, Terinku zatím krmí vychovatelka. Náš Matýsek taky ji samostatně, tak jídlo bychom snad zvládali:-) Ovšem když kluci viděli, ze Terinku teta krmí a já mám volné ruce, oba svorně požadovali nakrmit taky, a tak jsem chvíli krmila Matýska a chvíli Nikiho. Opičili se po sobě - chytali lžíci do zubů, mrkali po sobě, no sranda :-) Matýsek dojedl první a prohlásil, že je král, takže jakmile dojedl Niki, taky volal, ze je král. Matýska jsem poslala vrátit talířek s upozorněním, aby poděkoval tetě za oběd. A když pak Niki skončil, vzal talířek, odnesl ho, počkal, až se budu dívat a velmi hlasitě a důležitě pronesl: děkuju! :-) Byl prostě sladkej. Hihi, a říká si Kolas :-)
Pak šly děti spát a já s Matýskem domů, což vyvolalo kuriózní situaci, kdy mé dítě ztropilo scénu, že nechce domů, nýbrž chce zůstat v kojeneckém ústavu :-)) Nikolásek nás šel vyprovodit ke dveřím a důležitě mi nesl klíče.
Mimochodem, měli jsme doma asi osm stejných plyšových myšek, tak jsme jich šest vzali dětem do KÚ. Matýsek ty zbylé dvě oňuchňává, jmenují se Nikolásek a Terinka a musí na nás čekat v předsíni, když jdeme ven :-)
|
