Po Eviččině aktivu se nám nikdo z K. neozýval. Další den zavolala ta naše známá, že paní ředitelka má prý špatně naše číslo, máme jí zavolat. Paní ředitelka potvrdila, že se žádní žadatelé o romské dítě v jejich kraji nenašli, ale trvala na oficiálním postupu, tj. jejich sociálka vypíše Eviččiny papíry, pošle je na jejich kraj, ten je rozmnoží a rozešle na ostatní kraje. Potom abychom si zavolali naší sociálce, ta nám Eviččiny papíry ukáže a teprve pak můžeme přijet se podívat na Evičku k nim do DD. Čili cirka další měsíc, kdy bude Evička ležet v ústavu (zbytečně). Nevím, co přesně způsobilo ten obrat, kdy ředitelka, která si hledala rodiče na vlastní pěst hned jak dítě bylo právně volné (protože věděla, že žádní zájemci na aktivu nebudou), najednou trvá na oficiálním postupu toho nejtěžšího kalibru. Jen vím, že mezitím proběhlo celorepublikové setkání všech ředitelů KÚ a DD, takže je možné, že se to tam probíralo a někdo udělal bububu. Paní ředitelka nám aspoň slíbila, že pro urychlení jejich sociálka zavolá naší soc. H., aby o nás věděla, a hned jak papíry přijdou, se to mohlo řešit.
Hned druhý den ráno zazvonil telefon – paní H.. Říkám si no ne, že by zase jednou něco zafungovalo a má pro nás dobré zprávy o Evičce? Haha, jaká naivita, dostali jsme vynadáno, co si jako myslíme, shánět si děti sami, oni na nás přece myslí, a KDYBY se "něco" pro nás našlo, tak by nám dali vědět. (Neboli - na Evičku zapomeňte.) Je fakt, že v Praze žadatelé o romské děti jsou a budou, takže Evička určitě v DD nezůstane. Po domácí velké radě jsme se rozhodli, že jdeme naplno do Nikiho a Terky. Mluvili jsme s primářkou a ta nás podpořila, že nám pomůže. Kdyby se ozvala Nikiho a Terky máma, tak si s ní paní primářka osobně promluví a zjistí, co a jak, jestli by mohly k ní zpět (ona si myslí, že ne) anebo jí zkusí přesvědčit, aby dala souhlas s pěstounskou péčí. Na příštím aktivu v půlce května řekne paní H., aby nám nehledala jiné děti a společně vymyslí, jak to nejlépe udělat. |
