Básně a povídky Emila Ciny svědčí o velkém talentu jejich autora dívat se pozorně na svět kolem sebe. Ale nejen to. Jeho mytologické příběhy, jako třeba ten o Krokodýlovi či Slunečné zemi, se možná jednou, ve světle historických objevů, ukáží být zcela pravdivými.

Emil Cina se narodil 13. 12. 1947 v Praze. Kořeny jeho rodiny byste nalezli na Slovensku, v Kurimi u Bardějova, kde jeho předci vlastnili zemědělské statky a živili se handlířstvím. Jeho tetou je spisovatelka Ilona Lacková. Pochází z pěti sourozenců, v Pragovce se vyučil frézařem, po vojenské službě 20 let rozvážel uhlí. Od 90. let pracuje v Českém rozhlasu Regina se sídlem v Karlíně, nejdříve jako správce budovy, od roku 1992 do povodní v roce 2002 jako redaktor a moderátor romského vysílání, v současné době opět jako správce. S manželkou Věrou má dvě děti, jeho velkým koníčkem je zahradničení, příroda a romská historie, což se promítá i do jeho tvorby.

Emil Cina píše své básně, mytologické pohádky a povídky od 90. let minulého století. Ke psaní jej, stejně jako mnoho dalších, přivedla Milena Hübschmannová. „Naučila mě, jaká různá zákoutí může romština mít. A v těch zákoutích hledám svoje verše.“ Působil jako redaktor v časopisech Gendalos / Zrcadlo a Nevo romano gendalos / Nové romské zrcadlo, kde vedl rubriku pro děti Čhavorengere seri / Dětské stránky. Svými básněmi se snaží povzbudit Romy, aby romštinu nezapomínali. „Je to náš jazyk. To, co nás drží spolu, snažím se ji uchovat. Brácha se mi posmívá, proč to dělám, k čemu. On je kuchař. Jednou otevřel ledničku a povídá: ,Tady je poezie!‘" Je autorem několika překladů z romštiny a do romštiny. Například romského překladu knihy pro děti Ludvíka Středy Duhový most / Le Devleskeri phurť (vydala Knihovna Liberec v roce 2004), českého překladu celovečerního filmu Emira Kusturici Černá kočka, bílý kocour (1998). V roce 2002 bylo 9 jeho básní (Bacht / Štěstí, Dar / Strach, Vast / Ruka, Amaro lav / Naše slovo, Duma / Řeč, Phabaľin / Jabloň, Suno / Sen, O Taboris / Tábor a Voďi romani / Duše cikánská) publikováno ve společné sbírce tří autorů pod názvem Legendy, balady a romance národů (Vydalo O.s. Velká Ohrada). V roce 2008 vyšla kniha Devla, devla!, výběr toho nejlepšího ze soutěže na téma Cikáni-Romové, které vyhlásila Obec spisovatelů. Emil Cina se zde prezentuje dvěma mýty – Pal o manuša, so maribena nakerenas / O lidech, kteří nevedli Válku a Pal baro kamiben / O velké lásce. Emil Cina byl oceněn na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v italském Lancianu. V roce 1997 obsadil v kategorii prózy čtvrté a v kategorii poezie třetí místo.

Jeho básně apelují na Romy, aby se nevzdávali své identity – svého jazyka („když ztratíme řeč naši, ztratíme vše i ty duše cikánské“). Ve svých básních dokáže užívat symbolických slov, která se v romské literatuře vyznačují silnými konotacemi k představě romství(cesta, prach, slunce, oheň, vítr, země, štěstí, slovo), tak, že nesklouzávají k patosu. Nechává prostor čtenářovi, jeho imaginaci, a o to víc vyznívá jejich smysl a hodnota. I básně, které se vrací ke světu romských osad na Slovensku, jak je poznal coby dítě, se netopí v sentimentu. Teskní po ztracené idyle, tradičních hodnotách Romů, ale nezůstává lhostejný k dnešku, o čemž svědčí i báseň Bacht / Štěstí. Emil Cina píše v romštině a sám překládá svou tvorbu do češtiny.

Bacht
Dikhav me romano gavoro,
Leskero drom, o apsa me
Andro jilo garuďom.
Brišind anel baro paňi,
Andro kher dukh.
Vareko phenel, buťi nane,
Deloro miro! Ča sasťipen muk.
Kaj e bacht pes našaďa?
Kaj la arakhava?
O paňi ča čuľol, lel peha
ča rozčhiďi ľoľi mol.
E bacht phenel. Užarava,
kaj o paňi mutno sa pal o
droma sdžala, paľis
savorenca pal ma vakerava.

Štěstí
Dívám se na romskou vesničku,
její cestu a slzy své mám
v srdci ukryté.
Déšť přinesl velkou vodu,
V bytech je chlad. Kdosi řekl.
Práce není. Bože, jen od
nemoci nás chraň.
Kde se štěstí ztratilo?
Kde ho jen najdeme?
A voda kalná si teče
a bere s sebou víno rozlité.
Štěstí řeklo, já si počkám,
až voda steče ze všech cest,
potom já s vámi budu řeči vést.

Reprint knih Duhový most, Legendy, balady a romance národů, Devla, devla!