Po roce Milča brnkla na Hlincovku jestli jó, a vono jó, a tak jsme jeli!
Tradicí jest pokaždé změna sestavy naší, jenž jest ovlivněna měnícími se vztahy běžněsexuálními, ba však ponejvíce bolestmi těl našich postarších spideřích a tak nebylo tomu jinak i tentokráte. Však dali jsme do kupy bandu jmen výšepsanou a vyrazili jsme na loupeživou výpravu na horu zvanou Hlincová.
Ráno stalo se mírně hektickým při sjíždění se v místo skutků plácavých. Ivošek dostál, jako již pomnohokráte, pověsti své nedochvilné a nejenže nedostavil se včas k odjezdu od Ferryho z Palačáku, za což byl ignorován a ujeto mu bylo, nýbrž dostavil se povozem svým plechovým pozdě i ke kurtům hracím! Fuj, že se nestydí v jeho věku takto nespolehlivým býti! Však v omluvu mu můžem přiznati, že přivezl Milli za péči její ambulantní o hnátu jeho nechutně oteklou, lahvičku od soudruha Jelcina višňovou. Konečně dobrý skutek!
Zúčastněno bylo osm teamů ku hře volejbalové, jenž do skupin dvou rozděleny byly a vždy dva nejschopnější postoupeny byly do bojů finálových. Pohříchu organizátor manšafty krutě rozdělil a nás již snad tradičně snad do skupiny smrti zařadil. Hra naše tentokrát slabou, až bídnou nazvati by se dala! Nikdo absolutorium herní si nezasloužil, snad jen Zdenda chvíle osvícení si prožil, ale jinak ff, což značí fakt fuj! Však i s takto podprůměrným výkonem jsme postoupili a na bednu vystoupili, což zázrakem malým pojmenovati lze. A tak dvě štangle salámové, kilíčko uzeného, lahvinka moku vinného a medaile z hlíny pálené byly nám odměnou za utrpení naše, jímž jsme zopakovali výsledek náš loňský. Pak odjeto bylo do hnízda spideřího, Milčinýho na Dobrou Vodu, kde barbecue jsme užili. A tak den náročný, letní, s výsledkem sportovním přijatelným, žranicí bezvadnou jsme ukončili a už abychom na turnaj Malontský myslili…
|