Příkrmy kojenců (MUDr.Hofhanzlová)-2.část

Mléko

• Děti jsou velmi citlivé na bílkovinu kravského mléka, proto částečně kojeným dětem nahrazujeme mléčné příkrmy rýžovými odvary.
  
• Děti, které jsou kojeny, nepotřebují mléčný příkrm!!!
  
• Plné kravské mléko nemůžeme zařadit do jídelníčku do 3 let, tzn. že do 1 roku nepodáváme jogurt, sýry nebo tvarohové v výrobky, jogurt bílý přidáváme jen po 1- 2 lžičkách do kaší nebo krémů, pokud ale kojíme není to potřeba
  
• plné kravské mléko je třeba ředit v poměru 1 díl mléka a 2 díly vody, plné kravské mléko obsahuje velké množství bílkovin, které malé děti příliš zatěžují

Kaše
a/ nekojeným dětem
- nahrazujeme některé denní mléčné příkrmy (1 -2) rýžovými odvary (uvedeny výše)
- kaše můžeme začít podávat od 5 měsíce
b/ kojeným dětem
podáváme kaše od 7 - 8 měsíce

• do 10 měsíce podáváme dětem kaše bez lepku - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, rýže
  
• po 10 měsíci můžeme podávat kaše vločkové z velmi jemných ovesných vloček
  
• z celozrnné pšeničné nebo špaldové mouky připravujeme kaše až kolem roku, kvůli obsahu pšeničného lepku
  
• kaše připravujeme ve vodě
  
• kaše můžeme ochutit medem (přidáme do kaše před koncem varu a odstavíme), ječmennou nebo rýžovou sladěnkou
  
• kaše můžeme po 6 - 7 měsíci vylepšit ovocem - jablíčkem čerstvým nebo podušeným, občas kouskem banánu nebo jiným ovocem, které není ostré a vyroste a uzraje u nás
  
• do každé kaše přidáme na špičku nože máslo nebo kapku panenského oleje
  
• kaše připravujeme z celých zrn - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, tyto alespoň 3 hodiny namáčíme ve vodě a vaříme 15 - 20 minut, poté můžeme ještě rozmixovat, základ kaše by měly vždy tvořit jáhly ostatní obiloviny do jáhel v menším množství přidáme
  
• kaše můžeme připravovat z celozrnné mouky - jáhlové, pohankové, kukuřičné, rýžové, mouku si však sami nameleme před přípravou kaše, protože rychle žlukne a stává se hořkou stačí k tomu mlýnek s kličkou na kávu (ve kterém ovšem kávu nemeleme)
  
• do každé kaše můžeme přidat malou špetku amarantové mouky, je velmi bohatá na minerály
  
• co nejméně připravujeme kaše instantní, snažíme se připravovat kaše z původních, co nejméně zpracovaných surovin, je to velká prevence alergií u dětí
  
• nesladíme kaše cukrem, děti jej do 1 roku špatně tráví
  
• pokud podáváme dětem bramborové kaše, alespoň polovinu brambor nahradíme rozvařenými jáhlami a vylepšíme je jemně nastrouhanou zeleninou a nasekanými zelenými natěmi.

Ovoce

• podáváme dětem ovoce, které vyroste u nás, které právě zraje nebo které je přirozeně uskladněno
  
• ovoce není důležitou součástí jídelníčku, proto není třeba mít obavy pokut dítě ovoce odmítá
  
• začínáme krátce podušeným oloupaným jablíčkem nebo čerstvé jablíčko rozmixujeme s vroucí obilovinou
  
• nepodáváme ostré druhy ovoce
  
• banány podáváme jen občas a ne celé, jen jejich část
  
• v mraženém ovoci se výrazně snižuje jeho výživová hodnota
  
• kompotované ovoce nepodáváme, dítě do 1 roku špatně tráví cukr, můžeme ovoce zavařit bez cukru nebo s medem

Pečivo

• po 10 měsíci můžeme, zejména pokud to děťátko vyžaduje, zařazovat do jídelníčku pšeničnožitné pečivo nebo chleba
  
• chleba natíráme máslem, nepoužíváme margaríny
  
• chleba můžeme potřít drobně nastrouhanou zeleninou například mrkví, kedlubničkou nebo ředkvičkou, do másla můžeme vetřít drobně nasekané zelené natě- pažitku, petrželovou nať, vojtěšku alfalfa
  
• do másla můžeme vetřít na prášek roztlučené nebo rozemleté sezamové, dýňové nebo slunečnicové semínko
  
• chlebíček nakrájíme dětem na kostičky

Nápoje
Nemusíme se příliš trápit dodržováním pitného režimu u dětí do 1 roku, sami přirozeně cítí žízeň a o pití si nějakým způsobem řeknou. Kojené děti nepotřebují žádné další tekutiny, mateřské mléko je dostačující, když mají žízeň chtějí být kojeny častěji. Pokud kojenému dítěti začneme dávat čaj, zasytí se, nesaje tolik mléko od maminky a tvorba mateřského mléka se snižuje. Na žízeň podáváme dětem dobrou pramenitou vodu z ověřeného zdroje nebo balenou kojeneckou vodu
Čaje doporučuji

• ovocné, ne však kupované, ale z čerstvého ovoce, které zalijeme vroucí vodou, tvrdé druhy ovoce můžeme krátce povařit
  
• čaj z maliníkového a ostružiníkového mladého listí
  
• šípkový čaj z celých nadrcených šípků, které zalijeme horkou vodou necháme alespoň 3 hodiny vyluhovat, poté můžeme lehce přihřát a přelijeme přes sítko, do kterého jsme vložili vatičku
  
• obilný čaj z ječných krup : Kroupy v bio kvalitě opražíme na suché pánvi do voňava, 2 polévkové lžíce krup vsypeme do 350 ml vroucí vody, 10 minut vaříme a 10 minut luhujeme, můžeme podávat i těm úplně nejmenším nekojeným dětem. Čaj je též výborný u onemocnění horních cest dýchacích nebo u teplot, snižuje horečku.

Čeho se u nápojů vyvarujeme

• nedáváme dětem instantní čaje
  
• čaje nesladíme, děti pijí sladké čaje ne na žízeň, ale protože jim chutnají, zejména pokud je dostávají ve flašce s dudlíkem, zasytí se a zejména malí jedlíci mají problémy s jídlem, nechtějí přijímat příkrmy
  
• nesladíme cukrem také proto, že děti do roka cukr špatně tráví
  
• nepodáváme dětem 100% ovocné šťávy
  
• zelený a černý čaj nepatří do kojenecké výživy, je to něco jako káva
  
• dětský čaj podáváme dětem jen nachlazeným nebo s průjmem, není určen na žízeň, obsahuje heřmánek, kterým se děti snadno předávkují - poté trpívají bolestmi bříška z nadýmání, zelenými stolicemi až průjmem, jsou podrážděné