Šaty z vláken ananasu a rašeliny aneb šetrné odívání 30. 4. 2004
PRAHA [Econnect]
 „Sweatshops“ – tak Američané výstižně nazývají obchody, kde se prodávají oděvy, jejichž nízká cena je „vypocena dřinou“ (sweat = dřina) velmi špatně placené práce dělníků v Indii, Thajsku, Číně či Vietnamu. Všudypřítomné levné obchody jsou natolik lákavé, že často ztrácíme přehled, jak a kde bylo oblečení vyrobeno. Otázku, jak napravit situaci se snaží otevřít kampaň Šaty pro změnu. Americká Asociace organických spotřebitelů tak chce upozorňit i na to, že krása a hebkost materiálu vždy neznamená, že se jedná o ekologicky vyrobené oblečení.
Není bavlna jako bavlna
Bavlna pěstovaná na třech procentech obdělávané půdy je plodinou s celosvětově nejvyšší spotřebou pesticidů. Vzhledem k tomu, že pesticidy škodí půdě, živočichům i lidem jen ztěží tato bavlná může být považována za ekologicky šetrný výrobek. Přírodní zdravá bavlna – bez chemikálií a genového inženýrství – je pěstována jen v několika místech světa - například v Peru, Turecku a v Tanzanii.
Výčet chemikálií roste při zpracování vláken a barvení textilu. Chemické látky v textilu jsou přitom odpovědné za řadu alergií a dalších zdravotních potíží. V prodeji je nabízeno i oblečení vyráběné z geneticky modifikované bavlny, jejíž pěstování podle odborníků přináší také mnohá rizika (viz stránky Greenpeace).
Ecotton - organická bavlna
K životnímu prostředí šetrnou výrobou textilu se zabýval i mezinárodní kongres Intercot konaný naposledy v roce 2002. Cílem kongresu bylo mimo jiné rozšířit povědomí o existenci globálně platných textilních eco-značek. Evropské eco-označení uděluje například holandská organizace Skal (The Inspection Organisation for the Processing of Natural Fibres) Certifikát je udělován po přísném prověření zdrojů materiálů a technik použitých při procesu výroby. Po evropských certifikovaných obchodech je však třeba pátrat. Oblečení označené certifikovanou například značku Ecotton distribuuje holandská firma Weevil , ve Švýcarsku pak organizace Remei
Chcete vědět, co kupujete?
 Platí pravidlo, že firmy, které ve své strategii dbají na životní prostředí, se o tom nezapomenou zmínit na svých propagačních materiálech. Tyto informace si však často není možné ověřit – zvláště některé nadnárodní firmy si údaji mohou vylepšovat svou poškozenou image.
Obecně by oděvní firmy a obchodní řetězce šetrné k životnímu prostředí, neměly používat materiály ze zvířat pěstovaných pouze pro jejich kůži. Mají mít zájem eliminovat škodlivé chemikálie užívané při výrobě a nebo balit zboží s ohledem na minimalizaci a recyklovatelnost obalů. Při transportu mohou místo silniční dopravy používat železnici. Podobné podmínky by měli vyžadovat i od svých subdodavatelů.
Pro zákazníky, kteří chtějí mít jistotu, jsou proto vždy čitelnější domácí firmy. Dáváme-li přednost výrobkům českých podniků, pomáháme navíc omezovat tranzitní dopravu a podporujeme domácí ekonomiku. Výrobky od lokálních výrobců lze zakoupit třeba v galerii Heleny Fejkové v pražské pasáži Lucerna. Módní návrhářka pracuje s několika českými textilkami. „Preferuji české firmy, protože se dostanu až do kuchyně a můžu trochu ovlivnit jejich výrobu, která mě zajímá.“ uvedla Helena Fejková. Původ a podoba materiálu je důležitá i podle akademické malířky a majitelky prodejní galerie Dobromysl Šárky Zíkové se „zákazníci vrací k přírodním materiálům. Kvalitní materiál působí i jako léčba duše.“
Móda, ale za jakou cenu?
Ekologicky šetrní výrobci se však nestarají jen o životní prostředí - současně ukazují svůj zájem o zdraví zákazníka a sociální aspekty práce dělníků. Není móda bez soucitu – hlásá reklamní slogan výrobce vegetariánské obuvi. Upozorňuje také na to, že nesmí chybět ani citlivý spotřebitel. Takový spotřebitel může alespoň částečně bránit planetu před nežádoucími účinky globálního trhu. Odplatou za šetrnost zákaznikovi pak jsou zdravotně nezávadné a kvalitní oděvy, které zpravidla vydrží déle než nejlevnější oblečení na jednu sezonu.
|
