Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Srpen 06, děti jsou u nás třetí měsíc

U nás doma se situace pomalu usazuje, zatímco v prvích dvou měsících jsme řešili hlavně čiré přežití :-) teď už mám(e) kapacitu i na takové výchovné nuance, jako sourozenecké konstelace či osobní příběhy dětí.

Autor: Marti+Maty+Niki+Teri+Vojta , 2.9.20062 roky 11 měsíců 3 dny života dítěte

Teda hlavně s Nikoláskem, Terezka zatím řeší úplně jiné, méně "filozofické" věci a ve svých citech má zřejmě dost veliký chaos, takže převypravování její historie odkývne a zeptá se, co bude k obědu. Zato Niki. Měl hezký vztah s jednou sestřičkou v KÚ, pořád na ni vzpomíná a čas od času pláče, že k nám nechtěl, že chtěl být "s MojíJanou". Naprosto ho chápu, před příchodem k nám ho na to nikdo nepřipravil, naopak byl těsně před tím s "MojíJanou" na dvoutýdenním pobytu mimo KÚ, kde se ještě víc sblížili, a pak mu jen řekli, že si pro něj přijde "maminka" a "tatínek". Vyrobili jsme tehdy dětem aspoň takovou knížku s fotkami na seznámení s naší rodinou, domečkem a tak (díky Bohu za ten nápad).
Minulý týden z Nikiho vylezlo, že "MojeJana mě nosila v bříšku", tak jsme probírali jeho biologickou maminku (nosila ho v bříšku, ale nemohla se o něj starat a tak ho svěřila tetám a Janě, aby se o něj postaraly a našli mu novou maminku a tatínka). Vypadalo to, že pochopil, dokonce to sám hezky převyprávěl, ale na kontrolní otázku, kdože ho to tedy měl v bříšku a komu se narodil - standardní odpověď: "MojeJana". Zkusili jsme to ještě párkrát, někdy ho nosila "ta paní moje první maminka" a jindy zase "MojeJana".
Niki se taky někdy s pýchou chlubí, že "hrozně zlobí" (ode mne to nemá). Jednou se svěřil, že když tady bude hrozně zlobit, tak půjde zpátky "k tetkám". Tady vím, odkud vítr vane, jedna "chytrá" sestřička mu na rozloučenou řekla "nezlob tam, nebo tě vrátěj zpátky!" (Už tehdy bych ji byla přetrhla, dnes opravdu lituju, že jsem to tenkrát neudělala, jen jsem ujistila Nikiho, že i kdyby tisíckrát zlobil, my ho nedáme). Někdy je to dost náročný, když vidím, že napůl nevědomě, napůl vědomě "zlobí" s touhou vrátit se ke své "MojíJaně". Snažíme se s Janou domluvit návštěvu, kde by přímo od ní slyšel, že zpátky se už nevrátí, že je Jana ráda, že má nový domov, a mohl se s ní pořádně rozloučit, tak snad to pomůže.


PS. když se snažím vžít do Nikiho pocitů, necitlivý přesun staršího dítěte do rodiny může asi být něco jako "Výměna manželek" - akorát že napořád a naprosto nedobrovolně. Vemte si, že by k vám přišla socka a řekla: všechno tu nechte, odteď budete bydlet s tadytím chlapem a jeho dětma a přizpůsobte se chodu jejich rodiny...

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 1 čtenářů)
Zobrazeno doposud 249 x.
Další informace
Délka
 
Spánkový režim
 
Jídlo: Co a jak jí?
 
Návyky a dovednosti
 
Jaké zvuky vydává? Co říká?
 
Tělesné změny
 
Lékařská vyšetření
 
 Poslat emailem
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.