|
|
|
Libuška už sama vyrazila na návštěvu |
Klidné dopoledne. Kája ve školce, Libuška si víceméně poklidně hraje, já žehlím. Vtom zvoní domácí telefon... |
|
| Autor: Petra, 2 děti , 15.11.2004 | 2 roky 1 měsíc 6 dnů života dítěte |
| To mi volala sousedka ze spodního patra. Abych to trochu uvedla. Bydlíme ve vile o třech patrech, my v horním, prostřední rodina momentálně není doma a v nejnižším kamarádka Písa s rodinou, tj. manželem a 1,5 letým Šimonem, kterého si naše Libuška moc oblíbila. Oproti Karolínčiným kamarádkám je jí přece jen věkově mnohem blíž. :-)
Dnes dopoledne se u žehlení Libuška přece jen trochu nudila, začala různě laškovné zavírat a otvírat dveře a dělat na mě baf, načež opět zavřela dveře od pokoje, ale pro změnu mi řekla ahoj. Pak jsem slyšela vrznutí dalších dveří, to jsem myslela, že se zavřela v hostinském pokoji. Takže si dál žehlím, když mi volá Písa domácím telefonem - máš doma Libušku? - Co je to za hloupou otázku, jistě že mám doma Libušku, kde bych ji asi měla? - No, ona je totiž u nás. - Ty brďo, to je teda bomba.
Ale byla to náhoda jako hrom. A naštěstí šťastná náhoda. Mohla přece klidně vyjít ven na ulici - v domácím oblečení, venku 2 st. U Písy by ťukání na dveře neslyšeli, mají v předsíni zavřené dveře do dalších pokojů a Písa ji objevila za dveřmi, když šla do sklepa pro brambory.
Je to tak, Libuška prostě už ve dvou letech chodí za klukama. A já musím zamykat dveře, i když jsme doma. |
|
Zobrazeno doposud 239 x.
|
|
