30.1.2013
Tak už pouze chodím. Spíš jsem jak neřízená střela, která musí stále něco objevovat :-) Nejraději v poslední době pořád někde něco přesouvám, stěhuju a kramařím ve všech možných skříňkách a šuplících. Na druhou stranu jsem ale i za velkou pomocnici. Baví mě vyndavat nádobí z myčky, prádlo z pračky, pokouším se ho dávat na sušák a nebo si vezmu třeba bráchy tílko, dám si ho kolem krku a chodím s ním, jako bych měla šálu :-) Napodobuju mámu při luxování a zametání :-) Pořád miluju našeho kocourka Chlupáčka, po kterém se scháním hned, co ráno otevřu oči. Jsme velcí kamarádi a navzájem se pěkně škádlíme. Umím ve stoje sbírat věci ze země a stoupat si v prostoru. Nejraději na procházkách sbírám pořád nějaké kamínky :-) Chtěla bych otevírat dveře za kliku, ale zatím jsem moc malá a na kliku nedosáhnu. Asi budu jednou velká parádnice. U babičky a dědy mám oblíbené korále, které si dávám na krk a potom chodím a dělám v nich parádu :-)
Dělám s bráchou "Kolo, kolo mlýnský" a mám ráda všechny možné říkanky, do kterých se zapojují ruce a nohy. Ráda listuju v knížkách s měkkými deskami. Zabavím se s nimi na pěkně dlouho. Zajímá mě spíš samotné listování než obsah. Pokud si už ale chci knížky prohlížet, tak v nich nejraději hledám pejsky, kočičky a zkoumám, kdo má boty a kdo je bos :-) Fascinují mě hodiny. Od mamky vím, že dělají "tik, tak" a visí u nás na zdi. Ukazuju na ně. Kreslím si ráda s bráchou. Zvláštní je, že pastelky beru, stejně jako lžíci, automaticky do levé ruky. Možná budu levačka po mámě :-) A zatím držím automaticky pastelku správně tak, jak se má držet :-)
Stávám se osobností a občas se umím taky trošku vztekat a chci dělat věci po svém. Naposledy, když jsme byli s mámou a s bráchou v DM drogérii, kde mají pěkné malé jezdicí košíčky, jsem se rozhodla, že jim všechny tyto košíčky rozvezu po celém obchodě. Brácha měl co dělat, aby všechny mé vytahané košíčky uklidil :-) Bylo mi líto, že si aspoň jeden nemůžu vzít domů.
Navštívili jsme paní doktorku. Čekala mě první dávka očkování Priorix proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Byla jsem ale hrozně statečná holčička a u očkování jsem vůbec nebrečela. Dostala jsem náplast s obrázkem a obrázek se žirafou :-) Tak už i já si od paní doktorky odnáším obrázky jako Fíla :-) Týden po očkování jsem měla reakci, zvýšenou teplotu, která mi vydržela několik dní.
Můj slovníček se rozšířil o několik nových slov. Říkám "máma", "táta", "bába", "děda", "čičí", "číča", "haf", "bů" (říkám kravičce, ale i koníkovi a prasátku :-) ), "pá, pá", "ty, ty, ty", "ne, ne, ne", "nána" (panenka), "mimi", "papat", "bumbat", "malá", "baf", "bác", "baón" (míč), "boba" (bota), "ha" (znamená buď hačí nebo haló), "haj" (hají), "Be" (Beník), "táda" (brácha Fíla), "mami", "tati", "mámo", "táto", "ham", "ňam", "brm brm" (když jezdím na motorce nebo s autíčkem a nebo když napodobuju, jak dělá méďa) :-)
Trošku jsem se zlepšila se spaním. Minulý měsíc jsem poprvé spala celou noc. Je to ale zatím spíš vyjímka. Většinou se stále ještě aspoň jednou za noc vzbudím.
Počet zoubků se mi zvýšil na sedm. Nějnovější přírůstek je levý dolní postranní řezák. |
