Nyní, když je rozchod oficiální, manipulátor udržuje ohrožující pouto prostřednictvím dětí. Ty s oblibou využívá, aby mohl dál pokračovat v perverzním vztahu se svým bývalým partnerem. Pokud manipulátor uspěje se svou žádostí o svěření dětí do péče, použije všechny prostředky k tomu, aby se druhý rodič stýkal s dětmi co nejméně. Běžně si rodič-manipulátor (jehož partner má povolen styk s dítětem) zahrává s daty a hodinami návštěv, např.:
- mění své plány na poslední chvíli
- nepřivede dítě zpět v určenou hodinu, telefonicky zpoždění neoznámí (nebo až na poslední chvíli) a ani se neomluví
- domáhá se práva na návštěvu, i když právě ten den je pro druhého rodiče nějak významný (narozeniny, jmeniny apod.) nebo se koná jiná oslava významné události, která se týká někoho z nejbližších příbuzných dítěte
- zařídí to tak, aby druhý rodič musel přivézt dítě až do jeho/jejího bydliště a zase si ho vyzvednout, což tomu druhému značně komplikuje program a představuje pro něj výdaje na dopravu, na nichž se nehodlá podílet
- zatajuje veškeré informace o místě, kde se bude s dítětem zdržovat o prázdninách
Manipulace pokračuje? Obvykle si lidé myslí, že dětmi lze manipulovat po libosti. Avšak záleží na jejich věku a zralosti. Dospívající děti už mají podivuhodné rozpoznávací schopnosti. Mnohdy v hloubi duše ukrývají truchlivý obraz vztahu mezi rodiči, v němž vzájemná respekt a láska neměly místo. Dítě ještě není ve věku, kdy by mohlo přímo kontramanipulovat. Děti obvykle podléhají veškerým formám manipulace až do dospívání. Jinak je tomu s dospělým. Jen na nás záleží, jestli sebou necháme dále manipulovat. Lidé, kteří se stali oběťmi perverzně narcistické osobnosti, potřebují obvykle několik let, než znovu získají důvěru k druhému pohlaví: "Získali svobodu, ale partnera si nehledají..." Obávají se především, aby znovu "nenaletěli" manipulátorovi. Mnozí lidé, kteří unikli ze vztahu s jedincem s manipulativním jednáním, se naštěstí rozhodnou navštívit psychoterapeuta, aby jim pomohl vyrovnat se s neblahou zkušeností. Při terapii možná objeví nějakou příhodu z dětství, která se opakuje, neblahý vliv citové závislosti nebo nějaké vlastní závažné charakterové rysy a mechanismy. Postupy kontramanipulace jsou různé, ale všechny směřují k tomu, aby si nás manipulátor nemohl podmanit, a nemohl se radovat z našich emotivních reakcí. Zárukou rychlého návratu ke spokojenosti, svobodě a rozvoji osobnosti je pevné rozhodnutí nalézt opět sebe a sebrat odvahu k prohlášení: "Ne, to už se nesmí opakovat!" Musíme skutečně odejít z takového vztahu poraženi? |