Sraz au pairs a Sobota dejme tomu 18.5.2003
Jo tak sobota je kapitola sama pro sebe. Sraz au pairs se mel konat nekdy v jednu hodinu odpoledne v Georgetownu, coz je strara radoby evropska ctvrt Washingtnu DC. Pocasi se jak jinak nez nevydarilo. Od rana bylo zatazeno, sem tam zkraplo a byla silena kosa. Radim navrhl, ze se pujdem pred srazem podivat na nejaka kola. Tak jsme tedy jeli mistnim metrem par stanic na stanici Rosslyn a od tamtud sli peso pres reku do nejakyho bikeshopu. V tom prvnim nemeli zadny hezky horsky kola, za to tam meli nadherny silnice. Ale drahy. A na mistni cesty je silnicka naprd, protoze bych to hnedka nekde pichla a taky ty silnice nejsou jako v Cechach. Ridici nejsou zvykli na nejaky cyklisty a strasne se jich bojej. Ona tu taky na silnicich neni zadna krajnice. Je bila cara a hned za bilou carou je prikop. Proste Amerika.
Zpatky k sobote. Tak v tom druhym obchode meli kol vic a dokonce i to kolo, co jsem si vyhlidla na netu a i v ty samy oranzovy barve. V tu chvili jsem mela ale pocit, ze na tom netu vypadalo nejak lip, nez na zivo. A pak se mi taky nelibila ta cena – 799.99$. No nic, necham si to projit hlavou, ale stejnak si ho asi koupim, protoze zadny jiny kolo se mi v tyhle cenovy hranici nelibilo.
Pak jsme se presunuli na misto, kde se mel dit ten nas povinny sraz. Na dopise bylo napsano, ze se pojede lodi, tak jsme predpokladali, ze to bude nekde u reky. A ono prd. Prijdem tam, kde jsme si mysleli, ze by to melo byt. Kanal-spis stoka, lodka tam byla a dokonce i jedna aupairka. Jen jedna? Prisli jsme o hodku driv. Dobry, lepsi nez prijit pozde, ale ne kdyz je takovyhle pocasko. Ja na ten sraz chtela jit, kvuli tomu, abych si promluvila se svou koodinatorkou Denis. Tak samozrejme neprisla. Udajne nemela kam zaparkovat svoje auto. Pak se jelo lodkou. Nejprve proti proudu – to ji tahli jakysi oslici a pak po proudu. Nejvetsi atrakci melo bejt zdymadlo. Mela jsem dojem, ze to Americani neznaj a ze je to fakt nejaka rarita. Mezi nami prazaky. Projizdka lodi ze Zoo na Rasinovo nabrezi je o dost zabavnejsi a taky tam clovek vic vidi.
Po vylodeni jsem sdelila sve problemy jine koodinatorce a ta mi jen rekla, co a jak a ze opravdu delam vic veci, nez bych mela a ze by bylo nejlepsi si osobne promluvit s Karen. Dobra rada nad zlato. Ale asi budu muset nasbirat sily a promluvit si s ni, protoze dalsich 8 mesicu, bych tam za takovych podminek nevydrzela.
Po srazu jsme jeli s Fildou autem zpet do Virginie. Filda je strasne srandovni, kdyz ridi. Takovej spravne vyplasenej, ale porad lepsi jet s Fildou nez se plahocit metrem. Filda nas pozval k sobe domu, tam jsme si dali obedoveceri, co jsme si koupili cestou a dal si to nepamatuju. Asi jsem pak jela domu-lepe receno byla odvezena domu. Kazdopadne je to tu pekna nuda, kdyz je venku osklive pocasi. |
