Opravdu nechci provokovat, ale tady je krasne. Je sice trochu uz chladneji, nez minuly vikend, dokonce se i sem tam na obloze objevi nejaky ten mracek, ale na zacatek listopadu to je super pocasi.
Dopoledne jsem byla na kole, jen 30 km napul teren napul silnice, ale stacilo to. V jednom dokopci to po proprsenym patku dost klouzalo. Ani nevim jak, nezim na zadech pod kolem. Neda mi to, sebehnu pod kopec a dam to znovu. Dojedu do 2/3 kopce – dal nez pred tim a pro zmenu zuchnu na zem. Neztracim trpelivost. Dyt prece na tom nic neni. Zvova sebehnu pod kopec, znova nasedam na kolo, zadni kolo dost prokluzuju a ja vitezoslavne dobyvam vrcholek kopce. Jsem akorat trochu od bahna a omlacena od kola. Meli by to vyrabet z mekciho matrose.
Jela jsem s kolegou z triatlon teamu. No a jak se tak bavime, zepta se me, co delam odpo a ze nic. A tak odpoledne vyrazime na krosovej zavod v behu. Neco jako velka kunraticka, akorat se bezelo 6 km a tak 20x min lidi. 3 nedele jsem nebehala, ale proc to nezkusit. Ve finale jsem bezela jedina zenska v kategorii ve veku od 20ti do 40ti let, takze jsem nemohla nevyhrat ;o) Mam velikanskej pohar, hec. Jo a v pondeli budu v mistnim platku, nesmim si ho zapomenout koupit.
Nedele 6.11.05
Z postele me dostaly slunecni paprsky uz v 8 rano!!! Jeste chvilku jsem se prevalovala v pelechu, nez jsem se odbelhala na snidani. Po vcerejsku me bolej stehna :o(
Po snidani se soukam do cyklistickyho a zjistuju, ze po vcerejsich padech mam v kalhotech na stehne diru. Nejsem z toho nadsena. Navlikam se do kratasu, nakolenek, dlouhy moiry, drezu s kr rukavem a vesty. Pres boty hodim elastanovy navleky – dobrej vynalez, nejen, ze mi nemrznou prstiky u nohou, ale nelusim myt boty ;o) a pod helmu jeste celenku, aby mi nefoukalo ve sjezdu do ousek.
Je chladneji nez vcera, ale i tak na vyjizdku dorazi celkem 12 lidi z Klubu. Jedna pani se navlikla do lyzarske bundy a palcaku... A to si ze me delaj legraci, ze jsem nabalena :o(
Vyrazime do terenu, dost to klouze (je to slizky;o), ale jede se krasne. Modra obloha bez mracku, cca 15°C a po vyskrabani na kopec vidime Mt. Blanc – nadhera.
Dame si par mirnych sjezdu, par technickych pasazi a Christian ma radost, ze se neboji a ze to vsechno krasne sjedu. Misty jsem si nebyla moc jista, ale dala jsem to.
No a ted odpo jsem byla chvilku na zahrade na slunicku a pak davala do kupy svuj pokoj, kterej se podoba spise stavenisti nez pokoji. |
