Na víkend hlásila předpověď docela pěkné počasí a Andulka projevila přání vyrazit zase do ZOO. Chtěla jsem tam ulovit nějaké ty kešky, ale ve finále tam bylo tolik mudlů, že jsem zvládla jen jednu - jubilejní 100. a připravit si nějaké další na příhodnější dobu. Šla s námi i mamka a po dlouhé době jsme tam nebyly s žádnou partičkou.
Adélka pak odjela s mamkou do Braníka, protože Buli asi před měsícem házela na sklo odkaz na http://www.ekotechnickemuseum.cz/, že 24.10. se zavírají kanály a tato stará čistička bude otevřena pro veřejnost, parní stroje budou funkční a navíc v sobotu se konají i noční prohlídky při svíčkách. Dost mě to zaujalo, takže jsme si s Andulkou naplánovaly, že vyrazíme, ale pro Adélku by to nebylo kvůli pozdnímu času.. Respektive by to nebylo nic pro moje nervy. :-)
Nakonec s námi jel i Standa s Emádou a Jáchymkem, protože Míša měla příšernou migrénu. Fronta byla až ven a bylo to celkem na dlouho. Naštěstí na dvoře měl pán parní vláček - už jsme ho viděly kdysi na Dětském dnu na nádraží v Braníku - tak měly děti o zábavu postaráno. A samozřejmě je tu také keška :-) A než jsem si nastartovala GPS, abych si to zaměřila, Andulka šáhla a měla jí! Prostě kačerka jak vyšitá! Čekali jsme ve frontě už asi půl hodiny, když jeden ze spolutrpitelů zahulákal do davu, že si lidi mají jít koupit nejdřív vstupenky a že tohle je fronta jen na prohlídku a na tu se dostaneme za 20 minut. Ale to neměl dělat.. našlo se poměrně dost chytráků, kteří si šli sice koupit vstupenky, ale jaksi už se nevrátili na konec fronty, ale zamíchali se do davu před dveřmi. Fakt paráda.. Zvlášť s dětmi. Ten pán, který to vyhlásil, se nakonec rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou a zvučným hlasem všechny velmi slušně požádal, aby se laskavě vrátili na konec fronty, že to není zrovna zdvořilé takhle předbíhat. A jestli to někdo nepochopil, že mu rozbije držku :-).
My jsme vstupenky měli. Jak jsme tak stáli v té frontě s těmi třemi dětmi, vylezly z muzea dvě dámy a vrazily mi do ruky dva lístky. Tak jsem na ně koukala jak puk, proč mi je jako dávají, že jim je zaplatím a prý že ne, že to nechtějí zaplatit a že už nemají čas tam čekat.. Jedna vstupenka za stovku. Fakt jsem byla dost v šoku, ale pak jsem pochopila :-). Konečně zašramotil klíč a průvodkyně otevřela dveře. Stihla jsem na Standu houknout, ať vezme Jáchymka do náruče než ho někdo ušlape a snažila jsem se chránit Andulku. Ve finále jsme se za ty dveře dostaly a paní průvodkyně řekla dost.. Standa byl samozřejmě ještě venku, takže jsem ho briskně adoptovala a začala kvílet, že mi za dveřmi zůstal manžel s dětmi a tak byl vpuštěn i on :-D. Vstupenky nám nakonec nikdo ani nekontroloval natož aby utrhl kontrolní ústřižek, takže si myslím, že i těm dámám takhle "zbyly" a když viděly nebohou matku s třemi dětmi, srdce se jim zželelo :-D.
Prohlídka byla hodně zajímavá, tím spíš, že toho moc vidět nebylo :-). Ale atmošku to mělo neuvěřitelnou! Docela bych se tam ráda vypravila někdy za světla, zas tak často se člověk do kanalizace a čističky nedostane. Jak jsme byli velká skupina, málokdy jsme slyšeli výklad, protože jsme si předávali Jáchymka, aby někam nespadl a abysme si mohli udělat nějakou tu fotečku, což je bez stativu docela legrace. Děti nejvíc bavilo lítat venku po dřevotřískou zakrytých kolejích, protože to děsně rachotilo. A Aňa s Emou vždycky, když přišly do další osvětlené místnosti, hulákaly Zázrak! To je zázrak!, takže bavily široké okolí.
Kulturní vložku zajistilo jakési trio zpívaček, jejichž produkce se nesla z vyvýšeného balkónu. Bylo docela ftipné, že ta jedna měla za sebou plynový teplomet a vypadala jak s modročervenou svatozáří. Mně osobně se nejvíc líbilo v kotelně, protože tam bylo teplo :-). A po návratu domů Standa uložil děti a vyrazil tam ještě jednou s kámošema, aby si prohlídku konečně vychutnal :-) |
