Sedí pán na vršku,
měkkou má podušku,
často se smekne,
nic se nelekne.
Od roka do roka
máme my proroka,
jísti mu nedáváme,
ruku mu podáváme.
Je velké jako jablíčko,
a kůň to z jámy nevytáhne.
Mihla se, už tu není,
zvědavá mašlička na kameni.
Má to hlavu jako kočka,
má to nohy jako kočka,
má to ocas jako kočka,
mňouká to jako kočka,
a není to kočka.
Listy mám a strom nejsem.
Když šel tam do hlavy ho tloukli,
když šel ven, za krk ho tahali.
Do domečku oknem vleze,
pak se s ostatními sveze.
Dvě hlavičky bez úst spolu hovoří,
na kůži když se oboří.
Trochu voda, trochu zem,
volá na tě: nechoď sem! |
