14. měsíc oslavila Andulka za hranicemi všedních dnů, proto i tradiční sumářek je trošku se zpožděním.
To byl zas měsíc poměrně nabitý novinkami, takže začnu pěkně od začátku: poprvé si sama řekla o nočník, když se jí chtělo kakat (zopakovala to ještě asi 3x, v současné době to opět bojkotuje J). Umí si už ukázat, že chce spinkat. Buď tak, že si ukáže na pyžámko anebo ukazuje k postýlce a dělá pápá všemu okolo. Pak si popadne svoje sluníčko a spokojeně usne. Začala lézt po schodech a byla na své první pouti.
Pořád dokola předvádí čertíka a indiána a pak taky hrozně ráda šimrá ostatní a má z toho obrovskou bžundu. Na otázku – Budeš s tátou dělat lumpačinky? Odpovídá horlivým kýváním kebuličky a pak se smíchem dodává zvuk, který používá při šimrání – něco jako ďsďsďsďsď J.
Rozchodila se kolem nábytku, umí se postavit v prostoru bez opory. Ještě si zatleská, že jako výborně!J Chodit se jí chce akorát za ruce a nejvíc právě po těch schodech a asi, aby to šlo pěkně po pořadě, začala chodit po kolenou. Vypadá jak prosebník od Matky Boží… J.
Konečně začala říkat i máma, občas se jí povede „ky“ jako Luky, „ja“ jako Ája, občas odpoví na otázku – Jak se jmenuješ? Aňa. Umí ham ham, ňam, ňam. Kaťata – ťatata…bábovičky – báábuááá, fouká jako vítr… takže svůj slovní reperotár stále rozšiřuje a stále se snaží opakovat nová slova. Ví, jak dělá spousta zvířátek. Má jasno, co kam patří – bryndák na krk, šátek na hlavičku, ponožky a botičky na nožičky, plínka na prdelku…
Umí slejzat z gauče pěkně pozadu, aniž by padala. Je to legrace, jak se šteluje už třeba od prostředka postele, aby fakt šla první tou prdelkou. Dává krásné pusinky a už dopředu mlaská papulkou J.
Má svoje první pravé botičky a poprvé letěla letadlem a koupala se v moři. | 
