K dnešnímu dni mám o 11 kg více, obvod přes pupík 108 cm (nárůst od 6.2. o 1 cm) a teoreticky 49 dnů do porodu... CS stále 0, což je velmi pozitivní a doufám, že to ještě nějakou dobu zůstane. Výsledky stěrů a krve dopadly dobře, jen jsem dostala železo - asi je to tím, že už nepiju dostatek červeného vína jako před těhotenstvím :-)))
A jsem oficiálně už na mateřské dovolené... no jo, fakt jde do tuhýho... Teď ještě nemám námitek proti názvu "dovolená", ale Carol potvrdí a ostatně i všechny další maminy, že po porodu je ten název více než výsměšný, ale o tom už jsem tady, tuším, kdysi psala :-)
Jinak obývák máme kupodivu :-) podle mých představ, teď už to jen dát zase všechno do pořádku a provést kompletní debordelizaci. V neděli jsem to ale asi kapánek přepískla, proto jsem včera spíš preferovala gaučing a uklízela jsem jen velmi zlehka. A dneska jsem na to ani nehrábla, protože jsem celej den někde pobíhala.
Jediné, co jsme udělali bylo, že Peťa včera ještě vyčistil koberec a dneska přinesl konferenční stolek (byl nervozní, že musí mít kafe provizorně na židli), přivezl mi mojí "počítačovou" židli, která je nejpohodlnějším sedátkem v celém bytě a připevnil lampičku, takže zas je mé PC pracoviště prostě jedna báseň. Také jsem na poličku nad monitor společně dávali kapradí a mně se najednou splašila židle, na které jsem stála a se šíleným rachotem jsem se zřítila dolů. Strhla jsem na sebe klávesnici, monitor zůstal těsně na kraji... Je to poučení, že musíme vyřešit kabeláž, aby to pak na sebe prcek nestrhl. už nad tím špekulujeme docela dlouho a nějaké varianty se rýsují.
S tou židlí je divný to, že se mi jí podařilo obrátit úplně vzhůru nohama na miniaturním prostoru, protože jsem zapadla mezi PC stolek a jídelní stůl. Fakt to nechápu. Ani jsem se moc nelekla, spíš mi vrtá hlavou, jak se to stalo. Zato Peťa mi tu málem zkolaboval.... Mám jen pořádně natlučenou nohu a s předsevzetím, že už nikam nepolezu, i když mně ty vejšky pořádně lákají :-).
Také jsem dneska koupila skalátku 2 prostěradla do postýlky, takže už mám 3 a mám pocit, že by to mohlo stačit. Různě okoukávám mantinely a nebesa do postýlky - přece jen, po radě se zkušenějšíma, bych si to pořídila. Ale vůbec se mi nelíbí ani ceny ani designy, takže asi koupím látku a možná bych to mohla zvládnout ušít sama. To bude tak asi všechno, co bych vyrobila ručně a s láskou :-))) Teda do té doby než se mi zase začne cuchat spodní nit a blbnout stroj... Pak to asi "s láskou" hodím do nějaký bedny a odnesu ke švadleně :-)) |
