Jednou za týden se "spouštím" dolů do Prahy, abych vyřídila všechno najednou. Takže po cvičení většinou ještě následuje obíhačka všeho možného, protože ostatní dny mívám jiný program... no.. někdy si zapíšu, co přesně dělám, protože když si to mám takhle vybavit, tak vlastně vůbec nevím, jen vím, že furt nestíhám... :-))
Ba ne - vždyť jsem teď vlastně prala a čeká mně žehlení a taky návštěva babičky, která nám chce obhlídnout naše hnízdečko.
Takže po cvičení jsem vyrazila s bývalou kolegyní na něco rychlého k obědu do Carrefouru a pak na Příkopy do OZP, abych podala další formulář a zaplatila další peníze :-(. Ale zase je fakt, že tam nebyla fronta a byla jsem vyřízená raz dva. V 15.00 hod. jsem měla mít schůzku s pánem, co mi přivezl to lehátko pro skalátko, takže čas jsem "zabila" tím, že jsem se stavila v Portálu a koupila knížku o masáži miminek (konečně jí měli) a pak jsem to prošla pěšky přes Václavák na Pavlák a průběžně jsem se ptala po apartních jednorázových kalhotkách.
Bohužel je buď neměli anebo velikost S, což mi ta paní "podavačka" řekla, že TAHLE velikost by nebyla ani jí... No musím uznat, že jakási příbuznost s Hrochem (manžel mé sestřenky) by tu asi byla, protože ta Petrova péřovka je opravdu ohromná. Ale můžu já za to, že je 10. března napadáno několik cm sněhu a u nás v Čimicích je to legálně na běžky???
No nic. Nakonec jsem je koupila na tom Pavláku, takže si můžu odškrtnout pomyslný bod seznamu. Jsou natolik úžasné, že mi v hlavě vrtá červíček, že se v nich vyfotím a dám fotečku do deníčku :-)))
Statečně jsem zvládla cestu metrem na Budějovickou, ale tam jaksi došlo k neřešitelné záhadě - ten pán mi psal, že mám jet autobusem 121 nebo 118 dvě zastávky a tam na mně bude čekat. Pak mi ale ještě volal, že stojí na té zastávce, ale ani jeden z těch autobusů tam vlastně nestaví, ale že tam jede 124. Říkám si, OK, tak prostě nastoupím do jiného autobusu, žádnej problém. Jenomže jedním směrem ta 124 zastávku měla a druhým ne! Prostě záhada ztracené zastávky... Nakonec jsem teda jela tou 121 a logicky (!!!!!) jsem usoudila, že to bude asi někde zarohem. A taky že jo. Navíc se objevila - vůbec nevím odkud - ta 124 a zařadila se do odbočovacího pruhu, takže jsem to riskla a světe div se, šla jsem dobře :-)))). Vlastní předání proběhlo v pořádku, takže máme pro mimíse další vyřešenou věc.
Přijela jsem domů kolem půl páté, došla do Delvity pro nějakou tu stravu, přece jen na duševna a lásky se už tak nějak nenajíme a teď tu sedím, totálně hotová a opotřebovávám klávesnici. |
