Myslela jsem si, že odjedeme nejpozději v poledne.... Ó, jak jsem naivní! Klasika - zabaleno nebylo, Andulína si vyšvihla budíčka v půl deváté, takže jsme si pospali i my. Nakonec jsme se vykopali ve 14 hod., ale ještě jsme museli něco nakoupit, pak si Aňa po cestě vzpomněla, že se jí chce strašně kakat a byla nadšená, že stavíme na Smíchově v Mekáči. Samozřejmě, že na WC nevytvořila vůbec žádnou hodnotu a ještě to sama zhodnotila slovy "Hotovo, nic, prd..." Dali jsme si aspoň zmrzku a šejka, zamávali jsme mé expráci a už konečně nabrali správný směr - Příbram - Láz.
Dorazili jsme kolem 16. hod. jako předposlední. Děti hned začaly srovnávat jízdní vlastnosti svých motorek, kluci rozdělali oheň venku v krbu a postarali se o večeři. Děti řádily a nejvíc je zaujal Skaly, když je nechal sjíždět z pidikopečka, startoval jim to a nechal je dělat bouračky. Aňa dozírala na správný průběh bouraček a pokud náhodou některý z "řidičů" zůstal na motorce, šla ho, pro pořádek, shodit.
Nakonec jsme je zahnali skoro v půl 11. My jsme seděli venku, popíjeli a krafali, jen byla dost kosa a museli jsme na sebe navléknout všechno oblečení, co jsme si vzali. Dle předpovědi měla panovat tropická vedra.. |
